pátek 27. března 2015

Prezentace - Petrovice 9.4.2015

NĚKOLIKPOZNÁMEK K PREZENTACI:

1) Bylo by dobré na začátku provést společnou analýzu celých Petrovic. To znamená širší vazby a vztahy, zhodnocení kvalit krajiny, kvalit osídlení, provedení demografické analýzy, analýzy kolik lidí v obci pracuje a kolik jich za prací dojíždí (to buď odhadem, nebo srovnáním s podobnou obcí, kde data máme). Každý jste si dělali celkové analýzy Petrovic – skici. Bylo by dobré je dát dohromady – myslím, že jich může být i víc a protichůdných. Vše by ale bylo dobré doplnit analytickými daty o obyvatelích – nebo co si o nich alespoň myslíte.

Sem by měla patřit i vaše fotodokumentace, a celkové historické analýzy vývoje osídlení v Petrovicích, či vlastě všechno z čeho jste vycházeli.

2)Další části pezentací by měly být po skupinkách jak se věnujete jednotlivým úkolům. Tedy PETROVICE SEVER a)bytovky b)okolo zámečku PETROVICE JIH c)okolo školy – včetně penzionu s koly a d)PETROVICE VRŠKÁMEN

U všech lokalit bych uvítal jak prezentování zásadních momentů postupu uvažování o problému, tak i finále, k čemu jste dospěli. Ty pracovní skici mi přijdou důležité z toho důvodu, aby bylo vidět, že jste problém řešili z různých stran.

Add 2a) tady snad budete prezentovat oba dva zásahy do bytovek – tam se mi velmi líbil ten celkový generel parteru. Zdůraznění je tu pak ono propojení na strukturu obce. No a doufám, že už to budete mít až po půdorysy.

Add 2b) jako u předchozího, kromě toho o čem jsme mluvili bude dobrá polemika na řešení celého prostoru okolo zámečku.

Add 2c) jsem zvědav jak jste se poprali se zkompaktněním. Na druhou stranu – mluvil jsem s místním architektem – kamarádem, který studoval u Rajniše – Markem Topičem, a ten celou tuto oblast vnímá, že by se vůbec neměla zastavovat – tedy – že je na ní sympatické ono zasahování krajiny až skoro do centra obce (prostřednictvím stodol….) Nemyslím si, že o nezastavení je udržitelné, ale bude na vás jak se vám podaří vyvážit vztah volných ploch (té krajiny) a zastavění.

Jinak doufám, že předvedete varianty jak by se celá tato oblast dala zastavět – ty skici, které jste dělali kdysi na začátku.

Add 2d) samostatná úloha, kde by určitě stálo za to odprezentovat v kostce všechno, k čemu jste na toto téma dospěl.
Bylo byvíborné, pokud byste někdo měl digitální kameru a celou prezentaci včetně případné debaty mohl natočit – pokud by to stálo za to, určitě bychom se dohodli se starostou a umístili to ke stažení na web obce.

Prezentace musí být jasná, srozumitelná, přesvědčivá.



4 komentáře:



  1. Vážení studenti!

    Prezentace se myslím celkem vydařila. Možná bychom si dali před finalizací a odevzdávkou v Petrovicích ještě jednu, kterou bychom ale daleko šířeji otevřeli směrem k veřejnosti.

    Na této příští prezentaci bych se také možná pokusil dát dohromady něco jako anketu, ve které by byly otázky jako – co na své obci máte rádi, jaké si myslíte, že jsou její silné stránky a zda jsou tyto silné stránky rozvíjeny, atd…

    Prosím, nezapomeňte dát teď dohromady tu celkovou prezentaci – tak aby byla srozumitelná i pro pouhého laika.

    Ještě bych poprosil, kdyby se vám podařilo doplnit do té úvodní analytické části téma „hodnoty“. Území jste si už tak trochu zažili, už jste se s tím „utkali“ a asi už i víte daleko přesněji, co je tam pěkné a hodné rozvoje.

    Zkuste tedy nějakou hodnotovou analýzu na podobné téma, které dělá Roman Koucký a které vyústilo v jeho teze k Metropolitnímu plánu.

    Udělejte to pro Petrovice graficky a společně. Patřila by tam určitě 1) linie vod s rybníky. 2) náměsí jako hlavní komunikační prostor, 3) tři historické dominanty centra obce 4) park. 5) utkejte se tam ale s tématem vztahu sídla a krajiny a 6) sídla a terénních konfigurací.

    Ať je pak jasné, co bylo pro vaše návrhy limitní a co jste se pokoušeli svými domy zdůraznit.

    Prosím ještě o foto z prezentací.

    OdpovědětVymazat
  2. .(připojuji pro informaci komunikaci s obci po naší prezentaci)

    Vážený pane starosto!

    Jako první krok zveřejňování studentských prací obci chápu tento „zápis“
    ze čtvrteční prezentace na Obecním úřadě za účasti paní místostarostky
    Roubíkové a pana Studeného, která byla asi ne úplně vyčerpávající, ale
    určitě pro obě strany přínosná.

    Určitě příští prezentaci dáme v nějakou rozumnější pozdně odpolední hodinu
    – ještě před skončením semestru.

    Zároveň tento „zápis“ v kopii posílám všem, které jsem v rámci přípravy
    těchto prací oslovil: počínaje architekty Markem Topičem, a Ondřejem
    Fialou, tak kolegy, se kterými počítám na letní workshop – jsou to
    krajinářští architekti Markéta a Petr Veličkovi z Vysočiny, pokouším se
    natáhnout i skvělého a zkušeného krajináře Jardu Krejčího ze Znojma. O
    postupu průběžně informuji i zástupce současného zpracovatele územního
    plánu – Helenu Stejskalovou, tak i autora územního plánu z devadesátých let
    pana architekta Charváta. Z místních jsem pak oslovil mj. Václava Kubíčků,
    Petra Dlouhého, pana Marešovského, pana Šimáka, samozřejmě i svého strýce
    Františka Mikyšku. V rámci příprav jsem byl v kontaktu i s místní faru,
    nebo jsem se pokoušel spojit s vedením školy,

    Takto široké komunikační zázemí mi dnes přijde důležité zejména z dvou
    důvodů. Za prvé je důležité pro vygenerování obecného zájmu (který se pak
    snáze může přeměnit i na zájem ekonomický), a za druhé je to způsob, jak
    čelit mnohé byrokracii, která v dnešní době dokáže v zárodku přidusit mnoho
    pozitivního – obce dnes nestaví a neinvestují podle toho co potřebují, ale
    podle toho na „jaký dotační titul dosáhnou“ – a to se často stává i rastrem
    jejich uvažování a rozhodování.

    Když k tomu všemu navíc připojíme pragmatismus, otázku financí, vypjatý
    individualismus v přístupu k obci, kdy všichni máme rádi „typické“
    vesničky, a v krajině petrovicka lokality jako Trubáčky, Husovu kazatelnu,
    nebo Vrškákem, ale nová výstavba je vším, jen ne ta, která by i na takto
    laicky chápané hodnoty navazovala – nová výstavba se odehrává především na
    polích za obcí, bez jakýchkoli vazeb a vztahů, pak můžeme mát na řádku
    problémů zaděláno hned na začátku.

    I z tohoto důvodu jsem oslovil minulého zpracovatele územního plánu - pana
    architekta Charváta, aby se k současnému stavu obce vyjádřil - jaké byly
    jeho aspirace a jak si myslí, že se tyto aspirace podařilo naplnit.

    Z druhé strany – v devadesátých letech se s velkou slávou vybudovala
    současná podoba náměstí– došlo k velkorysému předláždění (vzhledem k tomu,
    že jsem se k přípravě dostal v přípravné fází, stále tu cítím jistou
    odpovědnost). Je však o náměstí možné dnes říct, že se na něm skutečně
    odehrává každodenní život obce, že je skutečně „obýváno“? Je tam někde
    klidné místo, kde by bylo možno sednout si na? Je tam místo, kam by si
    mohli sednout a hrát si matky s dětmi? Je tam místo, kde by se mohla setkat
    „mládež“ tak, aby byla na očích? Uprostřed je velká „zelená plocha“ ale je
    to park? Využívají ho k procházkám důchodci z přilehlého domu s
    pečovatelskou službou?

    Náměstí vymírá – jak jsem se teď ve čtvrtek dozvěděl, žije v domech na něm
    pouze cca 15 lidí. Noví obyvatelé totiž chtějí „svůj“ pozemek aby si mohli
    postavit „svůj“ dům – nejlépe někde uprostřed divoké a neporušené přírody,
    s nádhernými výhledy a s dokonalou dostupností osobním automobilem. Jak
    tento trend dopadne?

    I na náměstí a v rostlé zástavbě je možná třeba znovu bourat i stavět –
    ale je třeba se vyhnout negativním příkladům z nedávné doby. Asi nikdo by
    už na náměstí neboural a nestavěl tak jak se to povedlo s obchodním domem
    hned vedle kostela v Milevsku (to nemluvím a negativním příkladu v podobě
    obchodního domu Rozvoj na náměstí v Sedlčanech). Pro inspiraci bychom si
    mohli dojít třeba do nedalekého Benešova – kde přímo na náměstí v
    devadesátých letech vznikla rekonstrukcí a dostavbou cenná stavba radnice
    od architekta Pleskota – můžeme sice namítat, že spolupráci s kvalitními
    architekty začali v Benešově už dávno, před více než třiceti lety.
    ------pokračuje

    OdpovědětVymazat
  3. ---------pokračování
    Co jsme ve čtvrtek se studenty prezentovali? Předně studenti nastínili, že
    obec má v podstatě alespoň dvě možnosti svého rozvoje – první načrtnutá
    platným územním plánem– ve kterém půjde o výstavbou rodinných domů dále a
    dále do okolí a krajiny – a obec se po zasíťování nebude o nic starat, nebo
    varianta druhá – kde si obec stanoví hodnoty a priority, které bude
    systematicky rozvíjet – podívá se, jaké jsou možnosti zlepšení, nebo
    zahuštění, znovuvyužití, přepracování momentů centra obce, a až pak se
    začne pozvolna rozšiřovat – je paradoxní, že přestože nedochází k populační
    explozi, exploze záborů krajiny a kvalitní zemědělské půdy okolo obcí a
    měst jako by o tom nevěděla.

    Tato druhá cesta ale znamená především znovuohledání toho, co tvoří silné
    stránky obce a území. Při prezentaci jsme uvedli, že se v posledních letech
    tento způsob uvažování podařilo prosadit třeba v Praze při přípravě
    Metropolitního plánu, kde pod vedením Romana Kouckého vzniká územní plán,
    který není pouze barevnou mozaikou vyplňovaných funkcí dle majetkoprávních
    vztahů, ale koncept hledá silné stránky celého území, pak každé lokality.

    Každé konkrétní místo tak zpětně může participovat na zlepšení kvalit
    celku. Abychom dosáhli obdobného výsledku jako například u středověkého
    města, kde motivy k jeho vzniku určitě nelze zopakovat, ale cítíme z něj
    vždy silnou společnou koncentraci a společné úsilí – co je ale důležité –
    tato energie je z osídlení cítit dodnes. Je takto možné mluvit o
    tzv.“moderní“ výstavbě na okrajích měst a obcí?

    Jaké jsou silné stránky Petrovic, které by stálo za to kultivovat? – jsou
    to potoky s rybníky které procházejí obcí? Je to centrální náměstí?
    Trojůhelník historických staveb (kostel, kolej, zámeček)? Zámecký park
    propojující náměstí se severní linkou potoka? Jak zhodnotit a uchopit vazbu
    sídla na krajinu, která se tu mnohdy dostává až do centra obce? Jak
    pracovat s hodnotami pozoruhodné terénní konfigurace, kdy - pokud je obec v
    ďolíku – v misce, jakákoli výstavba na jejím okraji důrazným způsobem
    narušuje vnímání tradičních vazeb na krajinu? (nejde nám o to, na
    takovýchto místech nestavět, ale stavět takovým způsobem, který by dokázal
    podpořit silné stránky a hodnoty území, krajiny, terénní konfigiurace obce
    – prostě aby nové zásahy dokázaly ještě daleko více prezentovat kvality,
    které v osídlení, v daném místě jsou).

    OdpovědětVymazat
  4. -------a dokončení:
    Pro přípravu na zmiňovaný letní workshop by mohlo být dobré udělat mezi
    občany anketu, která by se tázala, co a jak sami občané na obci a jejím
    centru vnímají jako hodnotné, kvalitní a dobré pro další rozvíjet. Tímto
    způsobem bychom se pak velmi rádi vyhnuli polemikám, jestli je něco „hezké“
    nebo „ošklivé“ ale stanovili si – například při řešení úprav či doplňků na
    náměstí (jako třeba onen přístřešek na tříděný odpad) kritéria, ke kterým
    je možné se vztahovat, a podle kterých by tyto úpravy, či doplňky bylo
    možné hodnotit.

    Zároveň tento postup může být vnímán jako poměrně odvážný v době, kdy je
    veřejný prostor systematicky uzurpován parciálními zájmy a kdy k dosažení
    společenského konsenzu na společné věci (a veřejný prostor v obci by měl
    být završením takovýchto otevřených polemik) je zapotřebí mnohdy
    mimořádného úsilí.

    A i mnoho těch nejlepších českých realizací na venkově vzniká právě na
    zdánlivě zcela nevyužitelných a nevhodných místech. Řešením tam pak zdaleka
    nebývá výška investice, ale větší investorsko-architektonické úsilí.

    Má smysl se zastavit u jednotlivých studentských projektů? Pro zájemce je
    mnoho informací uvedeno na našem BLOGU stempelbenes.blogspot.cz a budeme
    tam postupně jednotlivé koncepty a projekty prezentovat. Jen tedy v
    krátkosti – celé území jsme rozdělili na Petrovice sever, Petrovice jih a
    Petrovice Vrškámen. K tomu bychom asi na léto ještě přidali Petrovice
    náměstí.

    Petrovice – sever – to je především úprava parteru a doplnění existujících
    bytovek – a jejich napojení na znovuobnovenou komunikaci podél vody a
    rybníků až k Brzině. Další část je řešení území mezi zámeckým parkem a
    rybníkem na severu od něj. Další místo je pak okolo Zámečku. Zde je to
    pavilon pro řezbování, úprava sýpky, úprava místa mezi zámečkem a současným
    parketem. Petrovice – jih. To je zejména kultivace místa okolo školy, a
    místo navazující na sportovní centrum s fotbalovými hřišti. Pro celou tuto
    jižní oblast je důležité jeho smysluplné uspořádání a mj. vymezení jeho
    jižního okraje – kde bychom rádi odtrubnili a otevřeli potok od Trubáčků až
    po Brzinu, který by se tak mohl stát přirozenou osou a novou výstavbu by
    lehce dokázal propojit s krajinou. Samostatné řešení pak vyžaduje lokalita
    Vrškamen s problematickou dopravní obslužností i neřešenou vazbou přírodní
    dominanty na své okolí (kdy je tato dominanta novou výstavbou doslova
    válcována)..

    Určitě doplníme ještě analytickou část – demografické a sociologické
    „koláče“ Kolik lidí vyjíždí ven za prací a naopak, kolik lidí z okolí
    pracuje v Petrovicích. Kolik a jaká je skladba sezónních návštěvníků a jaké
    jsou jejich odhadované počty putujících krajinou, atd….

    Naše semestrální úvahy jsou jistě pouze parciální. Pokud se nyní se
    studenty pokoušíme řešit v osídlení především konkrétní vazbu bydlení na
    společenské aktivity, pak téma kultivace pracovních aktivit s celou jejich
    širokou problematikou necháváme zatím poněkud stranou. Tedy až na tzv.
    co-workingy, či různé pronajímatelné prostory.

    S úctou,

    Ondřej Beneš

    OdpovědětVymazat