pátek 27. března 2015

Prezentace - Petrovice 9.4.2015

NĚKOLIKPOZNÁMEK K PREZENTACI:

1) Bylo by dobré na začátku provést společnou analýzu celých Petrovic. To znamená širší vazby a vztahy, zhodnocení kvalit krajiny, kvalit osídlení, provedení demografické analýzy, analýzy kolik lidí v obci pracuje a kolik jich za prací dojíždí (to buď odhadem, nebo srovnáním s podobnou obcí, kde data máme). Každý jste si dělali celkové analýzy Petrovic – skici. Bylo by dobré je dát dohromady – myslím, že jich může být i víc a protichůdných. Vše by ale bylo dobré doplnit analytickými daty o obyvatelích – nebo co si o nich alespoň myslíte.

Sem by měla patřit i vaše fotodokumentace, a celkové historické analýzy vývoje osídlení v Petrovicích, či vlastě všechno z čeho jste vycházeli.

2)Další části pezentací by měly být po skupinkách jak se věnujete jednotlivým úkolům. Tedy PETROVICE SEVER a)bytovky b)okolo zámečku PETROVICE JIH c)okolo školy – včetně penzionu s koly a d)PETROVICE VRŠKÁMEN

U všech lokalit bych uvítal jak prezentování zásadních momentů postupu uvažování o problému, tak i finále, k čemu jste dospěli. Ty pracovní skici mi přijdou důležité z toho důvodu, aby bylo vidět, že jste problém řešili z různých stran.

Add 2a) tady snad budete prezentovat oba dva zásahy do bytovek – tam se mi velmi líbil ten celkový generel parteru. Zdůraznění je tu pak ono propojení na strukturu obce. No a doufám, že už to budete mít až po půdorysy.

Add 2b) jako u předchozího, kromě toho o čem jsme mluvili bude dobrá polemika na řešení celého prostoru okolo zámečku.

Add 2c) jsem zvědav jak jste se poprali se zkompaktněním. Na druhou stranu – mluvil jsem s místním architektem – kamarádem, který studoval u Rajniše – Markem Topičem, a ten celou tuto oblast vnímá, že by se vůbec neměla zastavovat – tedy – že je na ní sympatické ono zasahování krajiny až skoro do centra obce (prostřednictvím stodol….) Nemyslím si, že o nezastavení je udržitelné, ale bude na vás jak se vám podaří vyvážit vztah volných ploch (té krajiny) a zastavění.

Jinak doufám, že předvedete varianty jak by se celá tato oblast dala zastavět – ty skici, které jste dělali kdysi na začátku.

Add 2d) samostatná úloha, kde by určitě stálo za to odprezentovat v kostce všechno, k čemu jste na toto téma dospěl.
Bylo byvíborné, pokud byste někdo měl digitální kameru a celou prezentaci včetně případné debaty mohl natočit – pokud by to stálo za to, určitě bychom se dohodli se starostou a umístili to ke stažení na web obce.

Prezentace musí být jasná, srozumitelná, přesvědčivá.



čtvrtek 26. března 2015

... něco pro dokreslení...

Vážení studenti - ještě pro dokreslení  -tady  je odkaz na dvě studie, které jsem nedávno dělal v Petrovicích do lokality Vrškámen.  www.uschovna.cz/zasilka/EL5ED9Z4TI965IFS-3M2



Působí to jako fotografie, ale je to z filmů, které tu rodiče v šedesátých a sedmdesátých letech natočili. Tedy ještě v době, kdy v naší lokalitě Vrškámen byl pouze mlýn několik reprezentativních vil - obzvlášť výlov rybníka tu býval společenskou událostí prvořadého významu. 

V současnosti zde bydlí rodina Mikyškova. Zde je kontakt na majitele f.mikyska@email.cz, který tu vyrábí se synem vodní mlýny (patří v tomto oboru k nejlepším v Čechách - z jeho dílny jsou mj. obě vodní kola na Čertovce). 



K místu mám mimořádný osobní vztah. Pochází odtud má máma, která je nejstarší dcerou poslední mlynářky, která tu hospodařila. V tomto pozoruhodném kultivovaném a do krajiny skvěle zapadlém místě jsem trávil každé prázdniny. 

Usedlost si stojí za to alespoň prohlédnout - jejím jádrem protéká potok a v samém centru je starý dub, který tu všichni střeží jako oko v hlavě, Vlastní objekt mlýna je zapuštěn do jednoho z několika rybníků. Nebylo to ale pouze hospodářství - byla tu i zahrádka s potůčkem, rybníčkem, chaloupkou ....






úterý 17. března 2015

Sumaizace zadání

(sumarizace pro pana starostu - únor 2014)




Co máme v Petrovicích zatím vymyšleno? Pracovně jsme to rozdělili na "Petrovice-sever", "Petrovice-jih", a "Petrovice-Vrškámen". 


U "Petrovic-sever" - tam zkoušíme dát propojení od Benzínky podél vody až k rybníku Kamenný a k Brzině. Jak nám říkal starosta - u Benzínky to z hlediska majetkoprávního bude asi trochu problematické. Jsou to ale projekty akademické - tedy by to v určitých ohledech mohlo být i inicializační. Zrovna se zpracovává pro Petrovice nový územní plán – už jsem se se zpracovateli spojil a také je zdárně nalákal na prezentace.


Na tuto severní osu (podél vody) napojujeme oblast současných bytovek, kultivujeme břehy rybníka, prostor mezi bytovkami. Jeden student tam dokonce doplňuje další bytovku (při jižním kraji je tam jedna proluka). Součástí bude i úprava míst tříděného odpadu, dětská hřiště..



Další baráky bychom dále rádi doplnili dole u rybníka Kamenného, nebo možná v místě rozpadlé pekárny (byla by tam úžasné bydlení - bytovka s výhledy do parku).


Samostatnou otázku řeší pár studentů a to je park s kočárovnou a hlavně sejpkou - kde by obec sice asi ráda sklad techniky, ale bylo by to úžasné místo pro nějaké kulturno - jako výstava z řezbování, nebo klubovny, nebo info, nebo chráněná dílna - prostě uvidíme co si studenti vymyslí (tady bude důležitá úprava parku od sýpky směrem k zámku)... :-). Pro obecní techniku bychom se pokusili najít místo jinde. Trošku tam jdeme ale taky do staveb okolo parketu…


"Petrovice-jih" - to je především trasa od náměstí ke škole na Trávníkách - tam je to trochu o bourání ale především o doplňování. Okolo školy by byly krásné menší bytovky, i další mírně společenské funkce. Celá tato oblast až ke Krbčáku je tam jako úžasná rozvojová plocha. 


Co by nám tam ale přišlo vtipné - otevřít ten zatrubněný potok co jde z Trubáčků, aby šlo jít od "Brziny až k Trubáčkům" - zároveň by to tu mohlo být celkem důležité těžiště území - kdyby se nám tam podařilo vytvořit nějaký drobný smysluplný veřejný prostor - přece jen plocha je to obrovská....



Necháváme tam ale aspoň kus "místa pro cirkusy" pod „Brkem“ ale za úvahu stojí také doplnění pár stavbami okolo fotbalového hřiště.


Třetí je část "Petrovice-Vrškámen". Jeden student si tam vymyslel koncept „od kameni ke kameni“ – tedy od Vrškamene k Husově kazatelně. Nebylo by špatné z prostoru pod školkou zpřístupnit část pod Vrškamenem – co je tam ta truhlářská dílna i ty nové parcely tam . 


Vedla tamtudy lávka přes potok a pak cesta na Obděnice a na Porešín. Vlastně odtud vedly i cesty podél potoka na Kojetín, podél jiného potoka na Trubáčky, po potoce do Skoupýho…. 


A to téma kamene – student si tam vymyslel s lehkou nadsázkou připomínku Husa. Ten se přece v tomto kraji uchýlil na Zvěřinec, a celým územím procházel (v Čechách má dva pomníky a muzeum v Husinci. Ale taková autentická „Husova kazatelna“…) .. jakým způsobem pracují s Luterem ve Švýcarsku nebo Německu..


Jediný problém je zatím v tom, že tuto připomínku zatím uvažujeme provést někde u Vrškamenu – no uvidíme kam se celý tento koncept posune (v každém případě propojit Vrškámen s Trubáčky..) Celé toto území by získalo nejen „hlavu“ ale mohlo by mít i smysluplnou dominantu části Ve vilách. 


To je vlastně to, co mě donutilo se do všeho toho nějakým způsobem „ponořit“. Prošvihl jsem připomínkování dosluhujícího územního plánu, který mj. povolil k zastavění jak zmiňovanou oblast pod Vrškamenem, tak místo nalevo po výjezdu z Kojetína (což jako místo k zastavění není zrovna nejmoudřejší). 


Co by mě tu zajímalo asi nejvíc - jak by měla probíhat nová výstavba aniž by se ten silný vesnický charakter – vztahu sídla a krajiny potlačil – jak tu pracovat, abychom stále mohli mluvit o vesnickém osídlení, a ne o satelitu.

Zadání léta 2015

V letním semestru 2015, jsme se, se studenty zaměřili na obec Petrovice, ležící na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje.

Ateliérové zadání týkající se obce Petrovice u Sedlčan navazuje na naše oblíbená témata.
Na vesnici jsme se ještě nikdy nedostali. Rodinné domy, které jsou v našem ateliéru jako zadání velmi obvyklá, jsme většinou zadávali abstraktní parcelu s akcentem na dobré zpracování základních architektonických problémů, které jsou v tématu rodinného domu obsaženy.

Česká vesnice prodělala za posledních dvacet let obrovský posun. Krajině se ale velmi výrazně ukrojilo. A tyto tendence nekončí.

Je i současná česká vesnice zasažena „developerskými“ projekty, které si vyžadují svou vlastní pozornost a podmaňují si své okolí? Jak na vesnici vydefinovat tzv. obecný zájem?

Petrovice jsou malebná vesnice na Sedlčansku – ve středu místa známého jako „kraj kamenů“ http://www.kunicek.cz/Petrovicko-schvaleno.pdf s mnoha „bludnými balvany“ z nichž nejznámější je viklan Husova kazatelna, nebo Vrškámen http://cs.wikipedia.org/wiki/Vr%C5%A1k%C3%A1men s čertovskou legendou vztahující se k Jakubu Krčínovi, který je pohřben v nedalekých Obděnicích.
Novodobé zemědělské aktivitě se dodnes díky velkému množstvím kamenů nepodařilo zaorat množství mezí a remízků, což krajině dává mimořádně hodnocený, specifický charakter.

Petrovice jsou ve středu podobné mělké krajinné prohlubně jako sousední Sedlec-Prčice.
Petrovice jsou přirozeným centrem obcí jako je Dobrá Voda, Porešín, Kojetín, Krašovice, Krchov, Kuní, Kuníček, Mašov, Obděnice, Vilasova Lhota, Vitín, Vladyčín. 

Obec se svým vývojem  nachází na rozhraní mezi ještě původní „historickou“ konfiguraci respektující přírodní prvky jako je údolí potoka a tzv.moderním extenzivním způsobem využívání krajiny.

Co je tu možné navrhnout? 
IDEÁLNÍ JE PROVÉST KONCEPT ROZVOJE OBCE – JAK BY MĚLA DLE VÁS VYPADAT ZA PADESÁT LET - A PAK UDĚLAT JEDEN  KONKRÉTNÍ OBJEKT. Od nejjednodušší bytovky, vila domu, po úpravu centrálních veřejných prostranství. Jeden z největších akcentů bude na jednoduchost, praktičnost, obyčejnost, utilitárnost.

Hlavním tématem by mělo být přehodnocení vazeb obydlí x krajina


pondělí 16. března 2015

Vesnice text 02

Vážení studenti!(vesnice text 02 - z února 2015)



Územní plán - vznikl v polovině devadesátých let. Je do značné míry poplatný době, kdy začínají vznikat tzv.satelity - velké rozvojové plochy, jako bychom do centra obce zapíchli kružítko a bez ohledu na konfiguraci terénu, bez ohledu na rozvoj krajinných, společenských a historických hodnot opsali kružnici. Z takto koncipovaného abstraktního plánu si krajinu mělkého údolí Petrovic moc neuvědomíme. Navíc nová tzv. ulicovka na sever od Kojetína  - již částečně zrealizovaná i s paralelní komunikací (obdobné řešení, které v Petrovicích známe západně od náměstí směrem ke Krchovu - její obytné kvality tu ale dosahováno není). Vazba na krajinu je zde velmi problematická - domy do ní zasahují poměrně agresivně, bez aspirací..

Posílám ještě poznámku týkající se opět Petrovic a nyní analýzy domů. Opět to berte jako CVIČENÍ a pokuste se jím probrat. 


Pořád zadání VESNICE a specielně zadání v této lokalitě chápu jako jakési sugestivní zjednodušení – koncentrát vývoje. Proto jsem zdůrazňoval tu „misku“ Petrovicka a hledal geografické souvislosti – s Budějovickem, atd…. Z tohoto důvodu si dovoluji klást i větší důraz na ANALÝZY – teď bych v tom pokračoval i směrem na BARÁKY. Zkuste se na ně podívat obdobným způsobem. 


Opět bych tuto analýzu rozdělil do tří období: 1)do počátku XX.století 2)do roku 89 3)od roku 89 do dneška.-


Add 1) tzv. historické, klasické příklady urbanismu, architektury. Tam bych tady dal centrální náves s dominantami kostela, jezuitské koleje, zámečku, souvislou zástavba podél pavouku komunikací a pak i zemědělské usedlosti a mlýny. Tohle všechno dnes v krajině vnímáme většinou jako tzv.“přirozené“. Tyto tzv.“klasické“ případy pozoruhodným způsobem pracují s krajinou – protože s ní jednoduše „pracují“ – pro normální život v krajině musely být smysluplné, a především tento smysl je něco co je i dnes možno odečítat. 


Add 2) První fáze moderny – především doplňování - začíná nenápadně nejprve dostavováním ulicovek. V případě Petrovic především směrem na západ – na Zahrádku. Některé domy z této doby jen prostě nahrazují ty starší. Je jich na náměstí spoustu a pak bych k nim řadil třeba i původní budovu pošty nedaleko náměstí okolo které jsme šli. Do této fáze patří i „zvedání“ a rozšiřování některých samostatných usedlostí (konkrétně onoho Mikyškova mlýna). 


Ke konci této doby vznikají jednak rodinné domy – ovšem na poměrně rozumně malých pozemcích – nabízené parcely měly za socialismu své limity, (velice rozumně se tak šetřila krajina), stejně jako bytovky. Obé jsme si ukazovali na mapě. Brutálním zásahem je stavba komplexu JZD. To ale vzniká v Petrovicích poměrně rozumně. Kdyby někdo osvícený na ta správná místa do areálu doplnil stromy, celý areál by snad i mohl do krajiny zapadnout (Jako cvičení si dejte, že se podíváte na lokalizaci družstva vedle v Krásné Hoře – kde je to doopravdy horší, nebo velice decentní pozici takovýchto objektů nad Obděnicemi. 


Ve své podstatě ale i tyto objekty z doby sedmdesátých a osmdesátých let nejsou úplně brutální (o situaci jak byla tehdejší společnost k zásahům do krajiny citlivá mluví jen fakt, že se v Petrovicích koncem osmdesáých let ochránci přírody postavili proti výstavbě komína u centrální kotelny v areálu JZD. Tento komín byste tam asi dnes hledali těžko  ….


Slabou stránkou je vlastní kvalita architektury – za „socialismu“ se šetřila krajina, ale na druhou stranu vlastní výstavba byla poměrně uniformní – šikmé střechy, břízolit, trojdílná okna. Otázka je daleko vyhrocenější při porovnání satelit x sídliště (a např.Švácha už má vybráno, co je horší.. )


Tady je důležitá zpětná vazba na velikost parcely co říkal starosta. Používají cca 1000m2 – ověřte si jak velkou zastavěnost se vám tímto způsobem podaří dosáhnout. 


Add3) Prvním velkým zásahem devadesátých let je novostavba školy okolo které jsme chodili. Měla se „postmoderně“ tvarově podobat zemědělské usedlosti. Ale její volné umístění do prostoru je poměrně autoritativní. V místě, kde krajina zasahovala až do centra obce bude docházet i nadále k radikálnímu přehodnocení. Nicméně, jestli se jí podaří doplnit dalšími objekty – může se i zde podařit iniciovat smysluplný rozvoj obce. 


Důležitá informace pro vás ohledně fotbalového hřiště. To bylo původně směrem do polí lemováno vzrostlými lipami. Byly s modernizací hřiště – jeho rozšířením – vykáceny. Břízy, okolo kterých jsme tam šli jsou tam nově. Jsou tu daleko víc typické lípy. Většina tzv. volně stojících lip byla v kraji vysazena někdy koncem devatenáctého století. Najdete je porůznu jak v Petrovicích, tak vedle v Kojetíně. Pokud jde už o zeleň, pak samostatné místo zaujímá dendrologická skladba parku okolo zámečku, a další samostatné místo zaujímá skladba stromů lemující potoky a rybníky – (to jsou zejména olše - a sem tam dub, jasan – asi jste si to ověřovali, když jste šli nahoru podél rybníků tzv“Trubáčků“).


Hlavní výstavba rodinných domů v této době už mimo původní intravilán obce probíhá především mezi Petrovicemi a Kojetínem (jak podél hlavní komunikace, tak v oblasti okolo školy). Nejhorší příklad realizace je asi už starostou zmiňovaný dům (vlastně celá řádka domů) při výjezdu z Kojetína na Petrovice po levé straně). Ohledně zástavby tu raději šli na pole a snažili se tu utvořit tuto kvazi ulicovku bez jakýchkoli vazeb, než aby se v návrhu pokusili citlivým způsobem rozšířit spodní část obce Kojetín, případně aby se pokoušeli hledat nějaké přirozenější rozšíření obce, které by v krajině dokázalo vytvářet nějaké kvality.


Mezi Kojetínem a Petrovicemi je oblast, které se tradičně říká „Ve vilách“. Základ této osady je mlejn a naproti přes cestu velká bílá vila (ta byla těch, kteří chtěli dovést železnici do Skoupého, vlastnili zámeček v Zahrádce, atd… ) . Postupně se tu dostavovaly další objekty – v třicátých letech se staví hned vedle té bílé vily další domy a i rozložitá roubenka. V sedmdesátých letech byly postaveny další tři, pro svou dobu typické, domy směrem na Nálesí a jeden dům na zahradě nedaleko rybníků. 


Z hlediska historického vývoje je třeba ještě poznamenat, že v době, kdy v této lokalitě byl pouze mlejn, hlavní komuikace územím vedla cca deset metrů západněji – prověřte si to, stejně jako další historické souvislosti, na historické mapě v googlu. V osmdesátých letech pak přibyly další dva objekty dolů směrem k potoku. 


Po roce 89 byla ale v rámci „satelitního“ urbanosmu postavena hala truhlářské výroby směrem k Vrškamenu (další stavbou té doby je velká dílna u rybníků). K ní (truhlářské dílně), podobně jako k rodinnému domu, který tam byl postaven v podstatě nevede dobrá cesta (a pod Vrškamenem je navíc území připraveno pro dalších několik rodinných domů ….) 


A niva potoka dole? Obávám se, že zajistit přístup k parcelám pod Vrškámenem by bylo výborné nejlépe zespodu od potoka. Tedy – kdo by se přeřešením celkové základní struktury urbanismu chtěl zabývat… anebo někdy do budoucna… Byl by to prostě skvělý oříšek .


Ohledně individuálního bydlení – pokud jste si dali tu práci a přečetli si text od Á.Moravánskyho v publikaci „České domy“ co vyšla koncem minulého roku - tak tam Á.M. velice srozumitelně vysvětluje jaké silné a velké téma rezidenční domy u nás představují – a jak se pokoušejí „žít svůj vlastní sen“. A jak se vyjadřuje k tomu, že tento sen vlastně neexistuje… Obzvlášť v devadesátých letech je dominance „privátního“ nad společným evidentní – s tím přístupem se ale vesnice a komunita moc dělat nedá. Stavby probíhají standardním způsobem – vše se domýšlí až při realizaci…. I tady udělat model celého území, ověřovat pozice výsadby stromů ve vizualizacích, hledat smysluplný vztah ke krajině… atd… (bourání je také stavění :-). Dejte si to aspoň jako další CVIČENÍ… nebo někdy příště…



















Vesnice text 01

Vážení studenti! (vesnice text 01 - z února 2015)




http://www.nippur.cz/materialy/oktava/Fenomenologie_nabozenstvi.pdf

http://www.kfil.upol.cz/doc/mgr-dipl/dipl_prace_pzizka.pdf?lang=cz

http://kolokvium.fa.cvut.cz/files/2013-1/filip-landa.pdf

http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1414252481.pdf

způsob analýzy:

http://www.pratelebudanek.cz/wp-content/uploads/2014/02/doc004-DiplomovaPraceBudanka.pdf

https://theses.cz/id/wlvqso/DISERTACE_Lenka_Malinov.pdf


  • Blažek, B.: Venkov, města, média, Sociologické nakladatelství, Praha, 1998

  • Blažek, B.: Venkovy-anamnéza, diagnóza, terapie, ERA, Šlapanice, 2004


Celkový pohled na obec. Jsou jasně patrná údolí potoků s rybníky protkávající osídlení - zespodu nahoru teče Brzina, na horním kraji obce pak potok s rybníky Krašákem a Kamenným. V geometrickém středu obce je náměstí s malým parkem, nad nímž je velká zelená plocha parku zámečku. Ve spodní části v polích je rybník Krbčák a nad tím zatrubněný potok z Trubáčků. V této oblasti předpokládáme hlavní rozvoj obce. Z fotografie je patrné jak je sídlo mělce v údolí ze severu a východu (s Vrškamenem) přirozeně vymezeno  pásy mezí ukončující pole. Podle platného územního plánu měl být tento pás překročen na severu nad rybníkem Kamenný, na východě nad potokem Brzina směrem na Sedlčany i podél komunikace dolů k Hadáčkovu rybníku k výstavbě. Z těchto záměrů začala být realizována pouze výstavba směrem na Kojetín, kde "se počítá" s paralelní komunikací při pohledu ze současné silnice "za domy". Paralelní komunikace "odnikud nikam" - s obdobným druhem urbanizace se počítá i v oblasti mezi Hadáčkovým rybníkem a lokalitou Ve Vilách. Oba dva příklady představují řešení technického problému osídlení - vztah sídla a krajiny jimi moc citlivě tematizován není.


Mám pár poznámek ohledně další práce. Ohledně dalších analýz, práci na konceptu, práci na urbanismu, i na „krajině“.


Přestože jsme se starostou definovali oblast k řešení jen vlastni jádro obce (bez JZD a bezprostředního okolí), udělejte si ještě jednu rovinu analýz, která se bude týkat krajiny, a která bude zasahovat urbanizovanou část obce minimálně od severního konce JZD, po obec Kojetín na jihu.


Důvod? Je to přece VESNICE, pro kterou jako takovou je důležitá vazba a vztah ke krajině, svému přírodnímu okolí. Na vesnici je totiž daleko lépe patrné to, co už tolik nevnímáme v hustě urbanizovaném městě, a totiž že „obec, osídlení, dům tzv.shromažďuje krajinu zhuštěným, koncentrovaným způsobem na jedno místo - obdobně jako most pro nás koncentruje břehy potoka do jednoho konkrétního místa. Koncentruje ne ve smyslu matematckém ale z hlediska smysluplné lidské činnosti. Obdobně v případě obydlí stůl soustředí veškeré aktivity domu (do značné míry jako postel, ale skoro větší význam má už od pradávna stul ). – odtud důvod proč se tou krajinou zabývat : - ) .


Tedy KRAJINA – zpočátku bude postačovat, když si celé to mělké údolí projdete (stačí mentálně) a označíte si tam ty věci, které vám tak nějak vadí. Předně ale poněkud stranou nechte dopravu územím. Zaměřte se na to jaké má toto „sídlo v krajině“ silné stránky. Toto pozorování si rozdělte na tři části. 1)tzv. Historické stopy do počátku XX.století 2)moderní zásahy do roku 89 a 3)zásahy od roku 89 do současnosti. U těchto tří bodů si zkuste srovnat jejich vliv na to jestli vaše vnímání krajiny posilují, nebo oslabují. Toto cvičení si nakreslete do situaci a ověřujte si to v panoramatickch fotkách.


Jsem obzvlášť zvědavý jak se vyrovnáte s tzv novými urbáními dominantami.


Téma VODA A POTOKY A RYBNÍKY - Na toto cvičení navazuje další – a to jakým způsobem krajina prostupuje urbanizovanou obcí. Podívejte se aspoň v googlu jak jsou potoky na jihu obce – na tom poli co jsou fotbalová hřiště – zatrubněna, jak je prostředí „homogenizováno“ pro technické použití. V googlu se projdětě území od pramenů Brziny až po její vtok do Vltavy. Brzina (potok, který teče Petrovicema) pramení kousek na jihovýchod od Hrazánek. Projdete si i okolo Petrovic její přítoky. Proč? Stejně jako u zatrubněných potoků si všímejte míst, kde technické využití dominuje nad tím, co bychom mohli dnes nazvat „přirozený stav“ – to se nám definovat zcela nepodaří, ale patřila by tam taková péče o tyto vodoteče, aby nedochízelo mj. k povodním a naopak, aby za sucha byla akumulační schopnost krajiny uchovávat vodu co nejvyšší (Ač se to nezdá, povodně vyplaví mlýn mé babičky (tzv. Mikyškův mlýn) zhruba jednou do roka – mají na tom ale jistě také lví podíl stále funkční meliorace odvádějící velmi rychle vodu z polí. Zároveň se snižuje hladina spodní vody v létě.


K této problematice bychom jistě potřebovali spoustu profíků, nám v tento okamžik bude stačit, že okolo vodotečí je vždy nezbytné udržovat zvláštní režim, který má následně i pro obytnost krajiny mimořádný význam (vzpomeňte na fenomén pražských náplavek, již rozpracovaný koncept řešení pražských břehů od Zbraslavi po Roztoky, nebo pokud zůstaneme v Praze, tak jeden z mála komplexních urbanistických uchopení celé aglomerace od D.A.studia se jmenuje Generel Vltavy). Tedy…. :-): tady si to ověřte v malém měřítku. A – podrobně se podívejte na průchod potoků Petrovicema (včetně okolí rybníků) odtud pak můžete začít aktivně kultivovat vztah obec x krajina.


Předchozí odstavec by mohl být do budoucna důležitý i pro případné drobné zásahy v obci počínající přístřeškem pro tříděný odpad. Totiž – tímto způsobem bych se dopracoval ke grafické variantě schématu obce, které jste na prezentacích promítali – to efektní propojení jednotlivých kulturních funkcí – v jakýchsi liniových podobách. V našem případě by jistě šlo jednotlivé „kulturní“ funkce propojovat obdobně, ale přišlo by mi lákavější takto řešit a zvýrazňovat linie týkající se krajinných prvků – tedy vody a takovouto „grafikou“ hledat způsoby přirozeného propojení obce s krajinou.


Kdybychom chtěli být důslednější, šlo by tedy třeba pro kotvení obce do krajiny použít jen takovéto linie a pro soustředění občanských a společenských aktivit spíš vytvářet „plochy“ 


Jediná takto fungující plocha je v současnosti náves. Případné další akupunkturní body by pak mohly být (kromě funkčně nezbytných jako které jste našli mezi bytovkama - kde je stejný problém s kontejnerama jako na náměstí) definovány v důležitých kolizních bodech. 


Třeba kryté lávky pro pěší (třeba tam kde ještě v obci překračuje hlavní komunikace na Milevsko překračuje Brzinu – tam co říkal starosta, že vybudovali nový chodník udělali lávku z pozinku). Obdobné akupunkturní místo by mohlo být v místě přejezdu přes Brzinu směrem na Sedlčany (a v ideálním případě oba tyto přechody přes potok nějak spojit – asi stejně jako by bylo vhodné propojit podél vody obec na severu – od benzínky po rybník Kamenný.


Další „akupunkturní“ místo by mohlo být v místě tzv.Mikyškova mlejna (Kojetín 14). Okolo této usedlosti vedla podél potoka cesta z Petrovic do Kojetína (najdete na googlu v historických mapách). Vedla tady i vnitřní komunikace územím po pravém břehu. 


Ten mlejn s příslušenstvím určitě stojí za obhlídku – otevřeným hospodářským dvorem s výrazným terénním rozdílem (cca 4metry) protéká potok u kterého je uprostřed starý dub. Tento dvůr z jedné strany lemuje hráz rybníků (z konce šedesátých let mám skvělý amatérský film – místní společenská akce – výlov rybníka). 


Proč toto celé cvičení? – teď obratně přeskočím. V každém případě budete dělat dům, který bude jednoduchý, praktický, obyčejný – ale o to větší důraz na správné začlenění (téma Rema K. a jeho vztah ke kontetu bych nechal v Holandsku – co by tam dali za nějaký ten kopeček : -).


Analýza OBCE. Pro ty z vás, co budete něco navrhovat na pozemky jižně od školy – pokuste se udělat koncept rozvoje této části cca až po úroveň rybníka Krbčák – eventuelně i s ohledem na všechny ty zatrubněné potoky. Minimálně zvažte, pokud by tam byl velký hustě zastavěný kus obce, jestli by to tam pak nechtělo nějak pracovat s veřejným prostorem – velká náves je daleko – ještě navíc přístupná „zasifonováním“ před školou. 


V této části obce jsou sice sportovní plácky, které do značné míry mohou společně sdílený prostor nahradit – ale přece jen „abychom nedopadli jako v Jesenici“ – (to je jeden z nejhorších způsobů satelitní výstavby okolo Prahy – doporučuju návštěvu!!).


Poznámka k potencilní zástavbě v severní části obce – pokuste se tam především najít smysluplná propojení – čím dál tím víc mi připadá, že ta páteř by měla vést okolo potoka – jako ideál prostupu územím bych viděl vytvoření „paralelních komunikací“. Přece jen současné komunikace používané automobily i pěšáky byly dimenzovány na „občas nějaký ten žebřiňák“.


Pokud se nějakým způsobem obec bude rozvíjet, tak obdobně jako v satelitech – budou se všichni dopravovat autem – což se zhusta i v Petrovicích při pohybu z okraje na nákup děje. Z doby s daleko menším počtem aut si sice pamatuju jak se zejméma starší generace bez problémů pohybovala na kole (tedy kromě hromadných nedělně dopoledních návštěv kostela, které probíhaly jedině vozem – s návštěvou cukrárny pro děti a dámy a návštěvou hospody pro pány). 


Tedy – bylo by dobré i tady provést upgrade na současný stupeň motorizace (a doprava dělá vždycky problémy :-), stejně jako na současné požadavky obytnosti území – tedy být zároveň v centru a těžišti dění a zároveň mít intimitu svého bydlení co nejklidnější a co nejvíc obklopenou zelení. Z dilemat mezi těmito dvěmi krajními póly se pak odvíjí preference (dobrá literatura na toto téma je od Hniličky „Sídelní kaše“). 


Poznámka ohledně náměstí – zatím jsem od starosty zaměření současného stavu nedostal. Předpokládám, ale že bude na Stavebním úřadě – zkusím. Zatím naskenuji svůj podklad – studii, kterou jsem tam kdysi zpracovával a která se volně stala podkladem pro současné řešení. 


Pro vaši informaci – na začátku podnikání v devadesátých letech byla na náměstí při jeho jižní straně tzv.podnikatelská pódia s prodejem alkoholu „přes ulici“ – nemusel být v takovýchto provozovnách tedy záchod. Návštěvníci chodily proto konat svou potřebu do parčíku uprostřed, což vyvolávalo problémy. 


Řešením radnice té doby bylo vybudování kapacitních záchodků uprostřed parku včetně zázemí autobusové zastávky. Vložil jsem se do toho (prostřednictvím jednoho ze svých strýců) a pokusil se náměstí řešit celé včetně všech návazností. Pro záchodky jsme nacházeli místa v obecních domech na náměstí - před rekonstrukcí. Z mé strany to byl pokus jak odvrátit nekoncepční výstavbu uprostřed – předpokládal jsem pak ještě dopracování studie.


Tu ale tehdy „prostě vzali“ brutálně zjednodušili a „realizovali“. Mé zaujetí tímto prostorem bude tedy velmi osobní a velice rád se ho účastním :- ).


Pokud do toho ale půjdete, chtělo by to udělat velký pracovní model (dlouhý aspoň metr a půl:-), stačí jen s kulisami fasád. Případné úpravy současného stavu by pak doopravdy stačily méně než kosmetické :- ) . 


Tedy přístřešek u busu, drobná úprava cestiček v parku, decentní zobytnění parku, z razantnějších úprav bych přivítal především rozšíření chodníku (nebo něco v tom smyslu na jižním okraji náměstí u fasád. Pokud by se vám podařilo najít místo, kde by šlo soustředit to jejich „řezbování“ – stačila by jen nějaká dřevěná platforma… aby to neměli rozeseto u každého keříku … další téma bude jistě probrání stromů. Jsem zvědav jak se vyjádříte k vysoké thuji, která je za zdí hned u kostela.-


Argumentem pro starostu bude, že náměstí dnes neodpovídá všem těm aktivitám, které tam provozují – i té jejich samozřejmosti a jasnosti. 


Vlastní OBJEKTY – řeč tu byla už o kameni a dřevu. Kámen – zdi a zídky procházející krajinou. Vznikaly především čištěním ploch a jejich ukládáním, koncentrací – nepříliš vysoko. Ten příjemný vztah k zemi, který teď tak vysoko hodnotíme tak vlastně vzniknul tak trochu mimoděk. -


Výborná zídka je i u Husovy kazatelny. Tam kamenná zídka vytváří platformu, na které je pak nejen vlastní Husova kazatelna, ale i spousta dalších kamenů a i les. Je tak velmi nenápadně celý ten kus lesa i s kameny vytržen z krajiny. Toto vše bude ale u nové výstavby fungovat jen a jen v tom případě, že dobře zvládnete ČTENÍ KRAJINY – tedy že ta práce s kamenem bude ladit s krajinou (možná víc než s barákama okolo). 


Pokud jde o práci se dřevem – projděte si ten skanzen ve Vysokém Chlumci, pokud jde o výchozí literaturu o vesnických domech, asi není u nás nic lepšího než „Lidové stavby“ a „Konstrukce historických staveb“ od Jiřího Škabrady – ale pokud jde o moderní pojetí, doporučil bych zejména publikaci „Dřevostavby“ – nebo ještě raději nějaké konkrétní švýcarské refrence. 


Ale stejně – pro začátek bude pro vás stejně nejdůležitější vazba – funkce x objem x situace, dispoziční schemata x diagramy. A to vše ve výrazu respektujcím místo a sociální situaci a ekonomiku a spoustu dalších věcí …. a aby to bylo zároveň i jedinečné a alespoň trochu vzrušující :- ) .



Jezuitská kolej na náměstí s povedenými modernistických úpravami z dvacátých let dvacátého století.


Počepický kostel.


Zámek Vysoký Chlumec.


Několik snímků ze skanzenu ve Vysokém Chlumci
















Petrovice jsou nedaleko od Orlické přehrady se specifickou kulturou hausbotů, chat, volnosti a rozptýlení.


Pohled na obec od jihu.