Atelier Stempel & Beneš: Vesnice text 01

Vážení studenti! (vesnice text 01 - z února 2015)

http://www.nippur.cz/materialy/oktava/Fenomenologie_nabozenstvi.pdf

http://www.kfil.upol.cz/doc/mgr-dipl/dipl_prace_pzizka.pdf?lang=cz

http://kolokvium.fa.cvut.cz/files/2013-1/filip-landa.pdf

http://www.vyzkum-mladez.cz/zprava/1414252481.pdf

způsob analýzy:

http://www.pratelebudanek.cz/wp-content/uploads/2014/02/doc004-DiplomovaPraceBudanka.pdf

https://theses.cz/id/wlvqso/DISERTACE_Lenka_Malinov.pdf

Blažek, B.: Venkov, města, média, Sociologické nakladatelství, Praha, 1998

Blažek, B.: Venkovy-anamnéza, diagnóza, terapie, ERA, Šlapanice, 2004

Celkový pohled na obec. Jsou jasně patrná údolí potoků s rybníky protkávající osídlení - zespodu nahoru teče Brzina, na horním kraji obce pak potok s rybníky Krašákem a Kamenným. V geometrickém středu obce je náměstí s malým parkem, nad nímž je velká zelená plocha parku zámečku. Ve spodní části v polích je rybník Krbčák a nad tím zatrubněný potok z Trubáčků. V této oblasti předpokládáme hlavní rozvoj obce. Z fotografie je patrné jak je sídlo mělce v údolí ze severu a východu (s Vrškamenem) přirozeně vymezeno pásy mezí ukončující pole. Podle platného územního plánu měl být tento pás překročen na severu nad rybníkem Kamenný, na východě nad potokem Brzina směrem na Sedlčany i podél komunikace dolů k Hadáčkovu rybníku k výstavbě. Z těchto záměrů začala být realizována pouze výstavba směrem na Kojetín, kde "se počítá" s paralelní komunikací při pohledu ze současné silnice "za domy". Paralelní komunikace "odnikud nikam" - s obdobným druhem urbanizace se počítá i v oblasti mezi Hadáčkovým rybníkem a lokalitou Ve Vilách. Oba dva příklady představují řešení technického problému osídlení - vztah sídla a krajiny jimi moc citlivě tematizován není.

Mám pár poznámek ohledně další práce. Ohledně dalších analýz, práci na konceptu, práci na urbanismu, i na „krajině“.

Přestože jsme se starostou definovali oblast k řešení jen vlastni jádro obce (bez JZD a bezprostředního okolí), udělejte si ještě jednu rovinu analýz, která se bude týkat krajiny, a která bude zasahovat urbanizovanou část obce minimálně od severního konce JZD, po obec Kojetín na jihu.

Důvod? Je to přece VESNICE, pro kterou jako takovou je důležitá vazba a vztah ke krajině, svému přírodnímu okolí. Na vesnici je totiž daleko lépe patrné to, co už tolik nevnímáme v hustě urbanizovaném městě, a totiž že „obec, osídlení, dům tzv.shromažďuje krajinu zhuštěným, koncentrovaným způsobem na jedno místo - obdobně jako most pro nás koncentruje břehy potoka do jednoho konkrétního místa. Koncentruje ne ve smyslu matematckém ale z hlediska smysluplné lidské činnosti. Obdobně v případě obydlí stůl soustředí veškeré aktivity domu (do značné míry jako postel, ale skoro větší význam má už od pradávna stul ). – odtud důvod proč se tou krajinou zabývat : - ) .

Tedy KRAJINA – zpočátku bude postačovat, když si celé to mělké údolí projdete (stačí mentálně) a označíte si tam ty věci, které vám tak nějak vadí. Předně ale poněkud stranou nechte dopravu územím. Zaměřte se na to jaké má toto „sídlo v krajině“ silné stránky. Toto pozorování si rozdělte na tři části. 1)tzv. Historické stopy do počátku XX.století 2)moderní zásahy do roku 89 a 3)zásahy od roku 89 do současnosti. U těchto tří bodů si zkuste srovnat jejich vliv na to jestli vaše vnímání krajiny posilují, nebo oslabují. Toto cvičení si nakreslete do situaci a ověřujte si to v panoramatickch fotkách.

Jsem obzvlášť zvědavý jak se vyrovnáte s tzv novými urbáními dominantami.

Téma VODA A POTOKY A RYBNÍKY - Na toto cvičení navazuje další – a to jakým způsobem krajina prostupuje urbanizovanou obcí. Podívejte se aspoň v googlu jak jsou potoky na jihu obce – na tom poli co jsou fotbalová hřiště – zatrubněna, jak je prostředí „homogenizováno“ pro technické použití. V googlu se projdětě území od pramenů Brziny až po její vtok do Vltavy. Brzina (potok, který teče Petrovicema) pramení kousek na jihovýchod od Hrazánek. Projdete si i okolo Petrovic její přítoky. Proč? Stejně jako u zatrubněných potoků si všímejte míst, kde technické využití dominuje nad tím, co bychom mohli dnes nazvat „přirozený stav“ – to se nám definovat zcela nepodaří, ale patřila by tam taková péče o tyto vodoteče, aby nedochízelo mj. k povodním a naopak, aby za sucha byla akumulační schopnost krajiny uchovávat vodu co nejvyšší (Ač se to nezdá, povodně vyplaví mlýn mé babičky (tzv. Mikyškův mlýn) zhruba jednou do roka – mají na tom ale jistě také lví podíl stále funkční meliorace odvádějící velmi rychle vodu z polí. Zároveň se snižuje hladina spodní vody v létě.

K této problematice bychom jistě potřebovali spoustu profíků, nám v tento okamžik bude stačit, že okolo vodotečí je vždy nezbytné udržovat zvláštní režim, který má následně i pro obytnost krajiny mimořádný význam (vzpomeňte na fenomén pražských náplavek, již rozpracovaný koncept řešení pražských břehů od Zbraslavi po Roztoky, nebo pokud zůstaneme v Praze, tak jeden z mála komplexních urbanistických uchopení celé aglomerace od D.A.studia se jmenuje Generel Vltavy). Tedy…. :-): tady si to ověřte v malém měřítku. A – podrobně se podívejte na průchod potoků Petrovicema (včetně okolí rybníků) odtud pak můžete začít aktivně kultivovat vztah obec x krajina.

Předchozí odstavec by mohl být do budoucna důležitý i pro případné drobné zásahy v obci počínající přístřeškem pro tříděný odpad. Totiž – tímto způsobem bych se dopracoval ke grafické variantě schématu obce, které jste na prezentacích promítali – to efektní propojení jednotlivých kulturních funkcí – v jakýchsi liniových podobách. V našem případě by jistě šlo jednotlivé „kulturní“ funkce propojovat obdobně, ale přišlo by mi lákavější takto řešit a zvýrazňovat linie týkající se krajinných prvků – tedy vody a takovouto „grafikou“ hledat způsoby přirozeného propojení obce s krajinou.

Kdybychom chtěli být důslednější, šlo by tedy třeba pro kotvení obce do krajiny použít jen takovéto linie a pro soustředění občanských a společenských aktivit spíš vytvářet „plochy“

Jediná takto fungující plocha je v současnosti náves. Případné další akupunkturní body by pak mohly být (kromě funkčně nezbytných jako které jste našli mezi bytovkama - kde je stejný problém s kontejnerama jako na náměstí) definovány v důležitých kolizních bodech.

Třeba kryté lávky pro pěší (třeba tam kde ještě v obci překračuje hlavní komunikace na Milevsko překračuje Brzinu – tam co říkal starosta, že vybudovali nový chodník udělali lávku z pozinku). Obdobné akupunkturní místo by mohlo být v místě přejezdu přes Brzinu směrem na Sedlčany (a v ideálním případě oba tyto přechody přes potok nějak spojit – asi stejně jako by bylo vhodné propojit podél vody obec na severu – od benzínky po rybník Kamenný.

Další „akupunkturní“ místo by mohlo být v místě tzv.Mikyškova mlejna (Kojetín 14). Okolo této usedlosti vedla podél potoka cesta z Petrovic do Kojetína (najdete na googlu v historických mapách). Vedla tady i vnitřní komunikace územím po pravém břehu.

Ten mlejn s příslušenstvím určitě stojí za obhlídku – otevřeným hospodářským dvorem s výrazným terénním rozdílem (cca 4metry) protéká potok u kterého je uprostřed starý dub. Tento dvůr z jedné strany lemuje hráz rybníků (z konce šedesátých let mám skvělý amatérský film – místní společenská akce – výlov rybníka).

Proč toto celé cvičení? – teď obratně přeskočím. V každém případě budete dělat dům, který bude jednoduchý, praktický, obyčejný – ale o to větší důraz na správné začlenění (téma Rema K. a jeho vztah ke kontetu bych nechal v Holandsku – co by tam dali za nějaký ten kopeček : -).

Analýza OBCE. Pro ty z vás, co budete něco navrhovat na pozemky jižně od školy – pokuste se udělat koncept rozvoje této části cca až po úroveň rybníka Krbčák – eventuelně i s ohledem na všechny ty zatrubněné potoky. Minimálně zvažte, pokud by tam byl velký hustě zastavěný kus obce, jestli by to tam pak nechtělo nějak pracovat s veřejným prostorem – velká náves je daleko – ještě navíc přístupná „zasifonováním“ před školou.

V této části obce jsou sice sportovní plácky, které do značné míry mohou společně sdílený prostor nahradit – ale přece jen „abychom nedopadli jako v Jesenici“ – (to je jeden z nejhorších způsobů satelitní výstavby okolo Prahy – doporučuju návštěvu!!).

Poznámka k potencilní zástavbě v severní části obce – pokuste se tam především najít smysluplná propojení – čím dál tím víc mi připadá, že ta páteř by měla vést okolo potoka – jako ideál prostupu územím bych viděl vytvoření „paralelních komunikací“. Přece jen současné komunikace používané automobily i pěšáky byly dimenzovány na „občas nějaký ten žebřiňák“.

Pokud se nějakým způsobem obec bude rozvíjet, tak obdobně jako v satelitech – budou se všichni dopravovat autem – což se zhusta i v Petrovicích při pohybu z okraje na nákup děje. Z doby s daleko menším počtem aut si sice pamatuju jak se zejméma starší generace bez problémů pohybovala na kole (tedy kromě hromadných nedělně dopoledních návštěv kostela, které probíhaly jedině vozem – s návštěvou cukrárny pro děti a dámy a návštěvou hospody pro pány).

Tedy – bylo by dobré i tady provést upgrade na současný stupeň motorizace (a doprava dělá vždycky problémy :-), stejně jako na současné požadavky obytnosti území – tedy být zároveň v centru a těžišti dění a zároveň mít intimitu svého bydlení co nejklidnější a co nejvíc obklopenou zelení. Z dilemat mezi těmito dvěmi krajními póly se pak odvíjí preference (dobrá literatura na toto téma je od Hniličky „Sídelní kaše“).

Poznámka ohledně náměstí – zatím jsem od starosty zaměření současného stavu nedostal. Předpokládám, ale že bude na Stavebním úřadě – zkusím. Zatím naskenuji svůj podklad – studii, kterou jsem tam kdysi zpracovával a která se volně stala podkladem pro současné řešení.

Pro vaši informaci – na začátku podnikání v devadesátých letech byla na náměstí při jeho jižní straně tzv.podnikatelská pódia s prodejem alkoholu „přes ulici“ – nemusel být v takovýchto provozovnách tedy záchod. Návštěvníci chodily proto konat svou potřebu do parčíku uprostřed, což vyvolávalo problémy.

Řešením radnice té doby bylo vybudování kapacitních záchodků uprostřed parku včetně zázemí autobusové zastávky. Vložil jsem se do toho (prostřednictvím jednoho ze svých strýců) a pokusil se náměstí řešit celé včetně všech návazností. Pro záchodky jsme nacházeli místa v obecních domech na náměstí - před rekonstrukcí. Z mé strany to byl pokus jak odvrátit nekoncepční výstavbu uprostřed – předpokládal jsem pak ještě dopracování studie.

Tu ale tehdy „prostě vzali“ brutálně zjednodušili a „realizovali“. Mé zaujetí tímto prostorem bude tedy velmi osobní a velice rád se ho účastním :- ).

Pokud do toho ale půjdete, chtělo by to udělat velký pracovní model (dlouhý aspoň metr a půl:-), stačí jen s kulisami fasád. Případné úpravy současného stavu by pak doopravdy stačily méně než kosmetické :- ) .

Tedy přístřešek u busu, drobná úprava cestiček v parku, decentní zobytnění parku, z razantnějších úprav bych přivítal především rozšíření chodníku (nebo něco v tom smyslu na jižním okraji náměstí u fasád. Pokud by se vám podařilo najít místo, kde by šlo soustředit to jejich „řezbování“ – stačila by jen nějaká dřevěná platforma… aby to neměli rozeseto u každého keříku … další téma bude jistě probrání stromů. Jsem zvědav jak se vyjádříte k vysoké thuji, která je za zdí hned u kostela.-

Argumentem pro starostu bude, že náměstí dnes neodpovídá všem těm aktivitám, které tam provozují – i té jejich samozřejmosti a jasnosti.

Vlastní OBJEKTY – řeč tu byla už o kameni a dřevu. Kámen – zdi a zídky procházející krajinou. Vznikaly především čištěním ploch a jejich ukládáním, koncentrací – nepříliš vysoko. Ten příjemný vztah k zemi, který teď tak vysoko hodnotíme tak vlastně vzniknul tak trochu mimoděk. -

Výborná zídka je i u Husovy kazatelny. Tam kamenná zídka vytváří platformu, na které je pak nejen vlastní Husova kazatelna, ale i spousta dalších kamenů a i les. Je tak velmi nenápadně celý ten kus lesa i s kameny vytržen z krajiny. Toto vše bude ale u nové výstavby fungovat jen a jen v tom případě, že dobře zvládnete ČTENÍ KRAJINY – tedy že ta práce s kamenem bude ladit s krajinou (možná víc než s barákama okolo).

Pokud jde o práci se dřevem – projděte si ten skanzen ve Vysokém Chlumci, pokud jde o výchozí literaturu o vesnických domech, asi není u nás nic lepšího než „Lidové stavby“ a „Konstrukce historických staveb“ od Jiřího Škabrady – ale pokud jde o moderní pojetí, doporučil bych zejména publikaci „Dřevostavby“ – nebo ještě raději nějaké konkrétní švýcarské refrence.

Ale stejně – pro začátek bude pro vás stejně nejdůležitější vazba – funkce x objem x situace, dispoziční schemata x diagramy. A to vše ve výrazu respektujcím místo a sociální situaci a ekonomiku a spoustu dalších věcí …. a aby to bylo zároveň i jedinečné a alespoň trochu vzrušující :- ) .