Petrovice - historická analýza centra

Petrovice - historická analýza centra

Přikládám ze studentských prezentací ještě celkovou historickou analýzu obce (tedy především její severní části):

Tento obrázek je fascinující tím, jak je v něm zvýrazněna hranice mezi osídlením a krajinou. Mnohdy zapomínáme na úsilí, které bylo nezbytné vynakládat i na udržování hranic mezi pečlivě obdělávanými drobnými políčky poskládanými těsně vedle sebe (je pak vcelku srozumitelné, že "Zeměměřič" požíval zvláštní úctu)

Celková struktura osídlení s podkresem historických map ukazuje postupné vyplňování území zástavbou.

Časová struktura zahušťování.

Doplnění struktury základních komunikací

.

Zelený rámec na severu a východě obce.

Struktura zeleně v samém centru obce - znázornění původního stavu. 

Jedním z charakteristických znaků byly i louky těsně sousedící s jádrem obce (toto téma řešíme především v jižní, postupně se rozvíjející části, v oblasti Trávníků - tam se snažíme najít  strukturu osídlení vymezenou náměstím a odtrubněným potokem. Ve zpracování zachováváme i stopy luk pronikající až do samého centra obce).

Zvýraznění severní linie zeleně s vodou - doplněním adekvátní pěší prostupnosti. Snaha o zapojení hlavních hodnot osídlení (náměstí a  linií zeleně - severní i východní - s potoky a rybníky) do struktury obce. Zámecký park je tu pak přirozená spojnice těchto dvou celků.

Koncept návrhu hledající způsob propojení parku s okolím, aby se stal nejen spojnicí, ale i cílem. Společenská hodnota parku v minulosti utrpěna přesunutím (v sedmdesátých letech)  původně oblíbeného a využívaného dřevěného parketu ve spodní, severní části  nahoru k zámku - tam parket přes veškerou snahu takové popularity a oblíbenosti nedosáhl.  

V roce 1839 už bylo zformováno jádro obce tvořené návsí, kostelem a zámečkem, Z map je patrné, že obec byla ohraničena rybníky a zelení ze severu, říčkou Brzinou z východu a loukou 'Trawnjyky' (dnes Trávníky) z jihu. Byly již zformovány hlavní cesty a silnice, které se zachovaly až na malé změny dodnes. Pokud srovnáme mapu z roku 1839 s mapou z roku 1952, tak zjistíme, že se obec nijak zvlášť nezměnila. Vesnice se rozvíjela převážně severně a západně podél hlavních komunikací. Výrazné rozšíření vesnice proběhlo až po roce 1952, kdy v severozápadní části vznikly bytové domy na severu rodinné domy. Největší rozvoj obce proběhl po roce 1989. Za zmínku stojí i stavba školy na jihu obce, která na první pohled nesedí do vesnice měřítkem. 

Zástavba už s sebou přinesla rozšíření sítě cest, kdy vnikly převážně komunikace obsluhující rodinné a bytové domy. Je škoda, že tyto cesty mají v současné době opravdu pouze charakter obslužné komunikace. V severní části se přímo nabízí respektovat zelený pás a vést komunikaci podél tohoto pásu. 

Představme si nedělní odpolední procházku, kdy si na náměstí koupíme v cukrárně zmrzlinu, parkem projdeme ke Kamennému rybníku, kde si na molu smočíme nohy. Poté projdeme po cestě se zelení po pravé straně až k rybníku Krašák. Tam už vedro srpnového dne nevydržíme a z mola skočíme přímo do vody. Poté pokračujeme po "okruhu", koupíme si pivo u fotbalového stadionu, kde právě místní petrovičtí chlapi svádí boj s Předbořicemi a nakonec zamíříme do Domu pro otce na podvečerní kávu.  K Vrškamenu půjdeme až později, večer.

Pokud si současnou zástavbu promítneme do staré mapy z roku 1839, zjistíme, že se výstavba koncentruje do oblasti vymezené zeleným pásem na severu a říčkou Brzinou z východu. Z parku zůstala do dnešní doby zachována pouze jeho hlavní část. Severní část parku byla rozparcelována na šest parcel, které jsou určeny pro výstavbu rodinných domů. Park jako spojující prvek zeleného pásu okolo obce a návsi se tak pomalu vytrácí. Do parku se ztratil vstup z východu a zachována zůstala pouze v omezené míře severojižní průchodnost. Průchodnost parkem a jeho návaznost na obec je zásadní. Pokud srovnáme mapu z roku 1839 s dneškem, zjistíme, že se v obci nijak výrazně nebouralo, rozšiřování obce probíhalo odstředivě od návsi. 

Obec je dodnes definována přírodními prvky na obvodu, které zároveň vytváří hranici obce. V tzv. "Novém urbanismu" je jako ideální místo pro život definována oblast s centrem a definovaným okrajem, ke kterému se pěšky dostaneme do pěti minut, což odpovídá vzdálenosti 400 metrů. V Petrovicích náves tvoří centrum a zelený pás okraj, přičemž vzdálenost mezi návsí a tímto okrajem je bez velkého zaokrouhlení 400 metrů. Petrovice tedy přesně sedí na pojem "sousedství", který je definován mj. v Kongresu o "Novém urbanismu" z roku 1993.

A na konec jedna otázka. Byl by dům postavený severně od rybníku Krašák ještě součástí obce nebo už by se měl jmenovat Petrovice-Sever?  

Filip Hermann

Petrovice - historická analýza centra