Městský blok - text 02 - zimní semestr 2015

Po přednášce Járy Zimy je patrně jasnější dilema, které každý (normální) architekt má. Zároveň je také jasné, že se vždy odkazovat k "zadávacím podmínkám", nebo "regulativům" není adekvátní. Jako v tomto případě:

https://www.stream.cz/gebrianvs/10007736-quadrio-narodni

(kde za nekvalitu v globále údajně může špatné rozhodnutí magistrátu - že to prodal jednomu investorovi. Kvízová otázka - kolik developerů bylo v případě smíchovského bloku ABC?)
Co je ale důležité - pokud je nový dům sebehorší - jako příklad můžeme uvést třeba ART GEN v Argentinské (ta velká černá věc) - ale funguje tam parter (v tomto případě venkovní zahrádky, stromy v ulicích, voda, umělecká díla), tak se dům velice sympaticky "zapojí" do struktury veřejných prostranství okolí a mnohé mu dokážeme odpustit....

V případě výše zmíněné stavby na národní byla ale struktura veřejných prostranství jednoznačně založena již obchodním domem Máj (MY) se zadní pasáží, která byla zamýšlena jako komunikační kostra celého území (za zmínku stojí jakým způsobem se o novém nákupáku vyjádřil Rajniš - a to s Cíglerem léta učil na UMPRUMu). Ano, určitě - i rekonstrukci Máje lze mnohé vyčíst - zmizel především základní koncept - volné otevřené nákupní plochy obsluhované velkorysou prosklenou pasáží (je třeba ještě podotknout, že tato úžasná pasáž vznikla vlastně "nedopatřením"). Co tedy rekonstrukcí Máje zmizelo především je "sociální" rozměr obchoďáku - který je s jeho vznikem těsně spjat.....  nový dům tak řeší čistě a jen "své" problémy.

Pokud jde o "velké domy" - tak problém je trošku v tom, že jejich "děláním" (jen z toho pouhého pohledu že je velký) se chlubí daleko lépe, než "...uhnutím pokračování trasy Strahovského tunelu..." - jak se o tom vyjádřil Jára Zima.  Patrně málokdo, kdo realizoval některý z domů "nového karlína" by svých počinů litoval....

Reference je reference. Člověk má ale vždy možnost volby (hyperbola - kdysi jsem na toto téma nastudovával výpovědi nacistů za druhé světové války, kteří byli v podstatě slušní - jak se to přihodilo, že se podíleli na něčem, co bylo proti jejich přirozenosti - proti lidskosti. Václav Bělohradský mluví o "skrupulích", které každému říkají co je dobré a co ne, staří Řekové měli svá Daimonia. Když tato jemná našeptávání v sobě zahlušíte - vše se zjednodušší, a to že svodů v "kalkulující racionalitě" doby velmi, velmi pozdní moderny je více než dost. Jak to pak dopadá? Stačí jít pěšky z Kulaťáku na Hrad a "užívat si" synchronní pohled na Katedrálu a vjezdy a výjezdy do a z podzemní dálnice. Co se tady pokazilo?

Co je tedy při úvahách o městě nezbytné? Pokud je základní urbanistická úvaha špatně - sebelepší dům to nedotáhne. A je vždy lepší špatný dům na dobrém místě, než exkluzivně dobrý dům na špatném místě - proto je třeba věnovat daleko více času a energie kvalifikované rozvaze o "místu", "účelu", programu" a "povaze" domu -  v konkrétní lokalitě. Dnes člověk nemusí být ani moc chytrý aby dokázal obhájit cokoliv - a věznice jsou z pohledu odsouzených plné "nespravedlivě trestaných". Dostáváme se tak k tématu "míry"a "uměřenosti". Filosofové používají Heideggerův pojem "zdrželivá uvolněnost".

Dnešní město se nedá navrhovat ani tak, že budeme dělat bezhlavou koláž kvalitních zahraničních (švýcarských, britských - amerických - ty jsou u nás nejčastější) příkladů. Městu je třeba porozumět, Prahu je třeba umět číst - není to bonboniéra kde vybíráme jen dobré kousky a když jí celou sníme vyhodíme ji do koše. Jeden ze způsobů jak rozeznat, jestli "jsme na dobré cestě" je ten nejprostší - dokážete si dům, který navrhujete představit v Praze na místě, které máte nejraději - a pokud byste ho ještě nestavěli vy, ale váš soused....

Opět Generel Vltavy - jak čte Prahu? Bere ji jako místo k bydlení a životu mezi vodou v údolí a blízkými zelenými kopci.(tečka). A tomu je podřízeno vše (tečka).

Jsme zvyklí ztěžovat si na "český šlendrián" "švejkování" - jenže těmito mechanismy jsme se naučili vzdorovat hlouposti "vrchnosti". Jistě - dnešní doba má pouze "parciální" řešení. Nejsme přece modernisté abychom chtěli racionálně konstruovat "nový lepší svět". My ho nebudeme ale racionalisticky konstruovat - pouze hledáme jeho tvář.