Architektonický atelier na Fakultě architektury ČVUT v Praze / studio of architecture at the Faculty of Architecture Czech Technical University in Prague (concept, implementation, mangenent of this blog is done by Ondřej Beneš)
Zvlněná krajina protnutá stříbrnými písky potoků a řek, se záblesky rybníků a jezer, roubená roztroušeným osídlením ukrytým vzrostlými stromy, kde vyčuhují pouze věžičky kostelů. Drama dodávají strže, skály a průsmyky stejně jako šlechtická sídla na kraji sídel.
Romantika. Tam bych se rád vrátil obdělávajíc svůj záhumenek, tam by se kýčovitě rád vrátil mnohý obdělávajíc svůj záhumenek. Po celodenní práci na čerstvém vzduchu pak spočinout v kamenném domě u krbu osvěžujíc jako chladná studniční voda za horkého dne svou pospolitost.
Romantika. Romantika zahrnující procento našeho života. Mezitím nakupujeme v supermarketu, čepujeme u benzínových pump, technikou ovládáme svět. Romantika je tak pouze zástěrkou – účelem světícím prostředky – našeho jednání. Ideální stav návratu neexistuje.
Romantika péče o svůj dům se v minulosti stala příčinou mnoha katastrof. Zároveň se výzva k takovémuto respektování romantiky stává tím nejpádnějším důvodem k obhajování socio a psychopatických sklonů. Jak je na tom vesnice? Doba, kdy existovala přímá vazba mezi sídlem a zemí ve smyslu obživy a péče je už dávno minulá. I do vesnice a venkovských sídel svůj smysl promítáme. Hledáme ho.
Může být tento smysl dnes pouze utilitární? Technický? Je to velmi svůdné. Křeč satelitních městeček navazujících na normalizační panelovou výstavbu sedmdesátých a osmdesátých let. Co mají společného? Absenci širších souvislostí. Pokud na počátku dvacátého století byly liberecké sudetské vily srovnatelné s těmi berlínskými ale v českém prostředí se tento stavební druh – i vzhledem k ekonomické situaci – doplňoval až v následujících desetiletích. Se satelity je to jinak – v tzv. Západní Evropě je to způsob výstavby již v té době překonaný.
Venkov, a existuje to vůbec?
OdpovědětVymazatZvlněná krajina protnutá stříbrnými písky potoků a řek, se záblesky rybníků a jezer, roubená roztroušeným osídlením ukrytým vzrostlými stromy, kde vyčuhují pouze věžičky kostelů. Drama dodávají strže, skály a průsmyky stejně jako šlechtická sídla na kraji sídel.
Romantika. Tam bych se rád vrátil obdělávajíc svůj záhumenek, tam by se kýčovitě rád vrátil mnohý obdělávajíc svůj záhumenek. Po celodenní práci na čerstvém vzduchu pak spočinout v kamenném domě u krbu osvěžujíc jako chladná studniční voda za horkého dne svou pospolitost.
Romantika. Romantika zahrnující procento našeho života. Mezitím nakupujeme v supermarketu, čepujeme u benzínových pump, technikou ovládáme svět. Romantika je tak pouze zástěrkou – účelem světícím prostředky – našeho jednání. Ideální stav návratu neexistuje.
Romantika péče o svůj dům se v minulosti stala příčinou mnoha katastrof. Zároveň se výzva k takovémuto respektování romantiky stává tím nejpádnějším důvodem k obhajování socio a psychopatických sklonů.
Jak je na tom vesnice? Doba, kdy existovala přímá vazba mezi sídlem a zemí ve smyslu obživy a péče je už dávno minulá. I do vesnice a venkovských sídel svůj smysl promítáme. Hledáme ho.
Může být tento smysl dnes pouze utilitární? Technický? Je to velmi svůdné. Křeč satelitních městeček navazujících na normalizační panelovou výstavbu sedmdesátých a osmdesátých let. Co mají společného? Absenci širších souvislostí. Pokud na počátku dvacátého století byly liberecké sudetské vily srovnatelné s těmi berlínskými ale v českém prostředí se tento stavební druh – i vzhledem k ekonomické situaci – doplňoval až v následujících desetiletích. Se satelity je to jinak – v tzv. Západní Evropě je to způsob výstavby již v té době překonaný.