1)
Bylo by dobré na začátku provést společnou analýzu celých Petrovic. To znamená
širší vazby a vztahy, zhodnocení kvalit krajiny, kvalit osídlení, provedení
demografické analýzy, analýzy kolik lidí v obci pracuje a kolik jich za
prací dojíždí (to buď odhadem, nebo srovnáním s podobnou obcí, kde data
máme). Každý jste si dělali celkové analýzy Petrovic – skici. Bylo by dobré je
dát dohromady – myslím, že jich může být i víc a protichůdných. Vše by ale bylo
dobré doplnit analytickými daty o obyvatelích – nebo co si o nich alespoň
myslíte.
Sem
by měla patřit i vaše fotodokumentace, a celkové historické analýzy vývoje
osídlení v Petrovicích, či vlastě všechno z čeho jste vycházeli.
2)Další
části pezentací by měly být po skupinkách jak se věnujete jednotlivým úkolům.
Tedy PETROVICE SEVER a)bytovky b)okolo zámečku PETROVICE JIH c)okolo školy –
včetně penzionu s koly a d)PETROVICE VRŠKÁMEN
U
všech lokalit bych uvítal jak prezentování zásadních momentů postupu uvažování
o problému, tak i finále, k čemu jste dospěli. Ty pracovní skici mi
přijdou důležité z toho důvodu, aby bylo vidět, že jste problém řešili
z různých stran.
Add
2a) tady snad budete prezentovat oba dva zásahy do bytovek – tam se mi velmi
líbil ten celkový generel parteru. Zdůraznění je tu pak ono propojení na
strukturu obce. No a doufám, že už to budete mít až po půdorysy.
Add
2b) jako u předchozího, kromě toho o čem jsme mluvili bude dobrá polemika na
řešení celého prostoru okolo zámečku.
Add
2c) jsem zvědav jak jste se poprali se zkompaktněním. Na druhou stranu – mluvil
jsem s místním architektem – kamarádem, který studoval u Rajniše – Markem
Topičem, a ten celou tuto oblast vnímá, že by se vůbec neměla zastavovat – tedy
– že je na ní sympatické ono zasahování krajiny až skoro do centra obce
(prostřednictvím stodol….) Nemyslím si, že o nezastavení je udržitelné, ale
bude na vás jak se vám podaří vyvážit vztah volných ploch (té krajiny) a
zastavění.
Jinak
doufám, že předvedete varianty jak by se celá tato oblast dala zastavět – ty skici,
které jste dělali kdysi na začátku.
Add 2d)
samostatná úloha, kde by určitě stálo za to odprezentovat v kostce všechno,
k čemu jste na toto téma dospěl.
Bylo
byvíborné, pokud byste někdo měl digitální kameru a celou prezentaci včetně
případné debaty mohl natočit – pokud by to stálo za to, určitě bychom se
dohodli se starostou a umístili to ke stažení na web obce.
Prezentace
musí být jasná, srozumitelná, přesvědčivá.
OdpovědětVymazatVážení studenti!
Prezentace se myslím celkem vydařila. Možná bychom si dali před finalizací a odevzdávkou v Petrovicích ještě jednu, kterou bychom ale daleko šířeji otevřeli směrem k veřejnosti.
Na této příští prezentaci bych se také možná pokusil dát dohromady něco jako anketu, ve které by byly otázky jako – co na své obci máte rádi, jaké si myslíte, že jsou její silné stránky a zda jsou tyto silné stránky rozvíjeny, atd…
Prosím, nezapomeňte dát teď dohromady tu celkovou prezentaci – tak aby byla srozumitelná i pro pouhého laika.
Ještě bych poprosil, kdyby se vám podařilo doplnit do té úvodní analytické části téma „hodnoty“. Území jste si už tak trochu zažili, už jste se s tím „utkali“ a asi už i víte daleko přesněji, co je tam pěkné a hodné rozvoje.
Zkuste tedy nějakou hodnotovou analýzu na podobné téma, které dělá Roman Koucký a které vyústilo v jeho teze k Metropolitnímu plánu.
Udělejte to pro Petrovice graficky a společně. Patřila by tam určitě 1) linie vod s rybníky. 2) náměsí jako hlavní komunikační prostor, 3) tři historické dominanty centra obce 4) park. 5) utkejte se tam ale s tématem vztahu sídla a krajiny a 6) sídla a terénních konfigurací.
Ať je pak jasné, co bylo pro vaše návrhy limitní a co jste se pokoušeli svými domy zdůraznit.
Prosím ještě o foto z prezentací.
.(připojuji pro informaci komunikaci s obci po naší prezentaci)
OdpovědětVymazatVážený pane starosto!
Jako první krok zveřejňování studentských prací obci chápu tento „zápis“
ze čtvrteční prezentace na Obecním úřadě za účasti paní místostarostky
Roubíkové a pana Studeného, která byla asi ne úplně vyčerpávající, ale
určitě pro obě strany přínosná.
Určitě příští prezentaci dáme v nějakou rozumnější pozdně odpolední hodinu
– ještě před skončením semestru.
Zároveň tento „zápis“ v kopii posílám všem, které jsem v rámci přípravy
těchto prací oslovil: počínaje architekty Markem Topičem, a Ondřejem
Fialou, tak kolegy, se kterými počítám na letní workshop – jsou to
krajinářští architekti Markéta a Petr Veličkovi z Vysočiny, pokouším se
natáhnout i skvělého a zkušeného krajináře Jardu Krejčího ze Znojma. O
postupu průběžně informuji i zástupce současného zpracovatele územního
plánu – Helenu Stejskalovou, tak i autora územního plánu z devadesátých let
pana architekta Charváta. Z místních jsem pak oslovil mj. Václava Kubíčků,
Petra Dlouhého, pana Marešovského, pana Šimáka, samozřejmě i svého strýce
Františka Mikyšku. V rámci příprav jsem byl v kontaktu i s místní faru,
nebo jsem se pokoušel spojit s vedením školy,
Takto široké komunikační zázemí mi dnes přijde důležité zejména z dvou
důvodů. Za prvé je důležité pro vygenerování obecného zájmu (který se pak
snáze může přeměnit i na zájem ekonomický), a za druhé je to způsob, jak
čelit mnohé byrokracii, která v dnešní době dokáže v zárodku přidusit mnoho
pozitivního – obce dnes nestaví a neinvestují podle toho co potřebují, ale
podle toho na „jaký dotační titul dosáhnou“ – a to se často stává i rastrem
jejich uvažování a rozhodování.
Když k tomu všemu navíc připojíme pragmatismus, otázku financí, vypjatý
individualismus v přístupu k obci, kdy všichni máme rádi „typické“
vesničky, a v krajině petrovicka lokality jako Trubáčky, Husovu kazatelnu,
nebo Vrškákem, ale nová výstavba je vším, jen ne ta, která by i na takto
laicky chápané hodnoty navazovala – nová výstavba se odehrává především na
polích za obcí, bez jakýchkoli vazeb a vztahů, pak můžeme mát na řádku
problémů zaděláno hned na začátku.
I z tohoto důvodu jsem oslovil minulého zpracovatele územního plánu - pana
architekta Charváta, aby se k současnému stavu obce vyjádřil - jaké byly
jeho aspirace a jak si myslí, že se tyto aspirace podařilo naplnit.
Z druhé strany – v devadesátých letech se s velkou slávou vybudovala
současná podoba náměstí– došlo k velkorysému předláždění (vzhledem k tomu,
že jsem se k přípravě dostal v přípravné fází, stále tu cítím jistou
odpovědnost). Je však o náměstí možné dnes říct, že se na něm skutečně
odehrává každodenní život obce, že je skutečně „obýváno“? Je tam někde
klidné místo, kde by bylo možno sednout si na? Je tam místo, kam by si
mohli sednout a hrát si matky s dětmi? Je tam místo, kde by se mohla setkat
„mládež“ tak, aby byla na očích? Uprostřed je velká „zelená plocha“ ale je
to park? Využívají ho k procházkám důchodci z přilehlého domu s
pečovatelskou službou?
Náměstí vymírá – jak jsem se teď ve čtvrtek dozvěděl, žije v domech na něm
pouze cca 15 lidí. Noví obyvatelé totiž chtějí „svůj“ pozemek aby si mohli
postavit „svůj“ dům – nejlépe někde uprostřed divoké a neporušené přírody,
s nádhernými výhledy a s dokonalou dostupností osobním automobilem. Jak
tento trend dopadne?
I na náměstí a v rostlé zástavbě je možná třeba znovu bourat i stavět –
ale je třeba se vyhnout negativním příkladům z nedávné doby. Asi nikdo by
už na náměstí neboural a nestavěl tak jak se to povedlo s obchodním domem
hned vedle kostela v Milevsku (to nemluvím a negativním příkladu v podobě
obchodního domu Rozvoj na náměstí v Sedlčanech). Pro inspiraci bychom si
mohli dojít třeba do nedalekého Benešova – kde přímo na náměstí v
devadesátých letech vznikla rekonstrukcí a dostavbou cenná stavba radnice
od architekta Pleskota – můžeme sice namítat, že spolupráci s kvalitními
architekty začali v Benešově už dávno, před více než třiceti lety.
------pokračuje
---------pokračování
OdpovědětVymazatCo jsme ve čtvrtek se studenty prezentovali? Předně studenti nastínili, že
obec má v podstatě alespoň dvě možnosti svého rozvoje – první načrtnutá
platným územním plánem– ve kterém půjde o výstavbou rodinných domů dále a
dále do okolí a krajiny – a obec se po zasíťování nebude o nic starat, nebo
varianta druhá – kde si obec stanoví hodnoty a priority, které bude
systematicky rozvíjet – podívá se, jaké jsou možnosti zlepšení, nebo
zahuštění, znovuvyužití, přepracování momentů centra obce, a až pak se
začne pozvolna rozšiřovat – je paradoxní, že přestože nedochází k populační
explozi, exploze záborů krajiny a kvalitní zemědělské půdy okolo obcí a
měst jako by o tom nevěděla.
Tato druhá cesta ale znamená především znovuohledání toho, co tvoří silné
stránky obce a území. Při prezentaci jsme uvedli, že se v posledních letech
tento způsob uvažování podařilo prosadit třeba v Praze při přípravě
Metropolitního plánu, kde pod vedením Romana Kouckého vzniká územní plán,
který není pouze barevnou mozaikou vyplňovaných funkcí dle majetkoprávních
vztahů, ale koncept hledá silné stránky celého území, pak každé lokality.
Každé konkrétní místo tak zpětně může participovat na zlepšení kvalit
celku. Abychom dosáhli obdobného výsledku jako například u středověkého
města, kde motivy k jeho vzniku určitě nelze zopakovat, ale cítíme z něj
vždy silnou společnou koncentraci a společné úsilí – co je ale důležité –
tato energie je z osídlení cítit dodnes. Je takto možné mluvit o
tzv.“moderní“ výstavbě na okrajích měst a obcí?
Jaké jsou silné stránky Petrovic, které by stálo za to kultivovat? – jsou
to potoky s rybníky které procházejí obcí? Je to centrální náměstí?
Trojůhelník historických staveb (kostel, kolej, zámeček)? Zámecký park
propojující náměstí se severní linkou potoka? Jak zhodnotit a uchopit vazbu
sídla na krajinu, která se tu mnohdy dostává až do centra obce? Jak
pracovat s hodnotami pozoruhodné terénní konfigurace, kdy - pokud je obec v
ďolíku – v misce, jakákoli výstavba na jejím okraji důrazným způsobem
narušuje vnímání tradičních vazeb na krajinu? (nejde nám o to, na
takovýchto místech nestavět, ale stavět takovým způsobem, který by dokázal
podpořit silné stránky a hodnoty území, krajiny, terénní konfigiurace obce
– prostě aby nové zásahy dokázaly ještě daleko více prezentovat kvality,
které v osídlení, v daném místě jsou).
-------a dokončení:
OdpovědětVymazatPro přípravu na zmiňovaný letní workshop by mohlo být dobré udělat mezi
občany anketu, která by se tázala, co a jak sami občané na obci a jejím
centru vnímají jako hodnotné, kvalitní a dobré pro další rozvíjet. Tímto
způsobem bychom se pak velmi rádi vyhnuli polemikám, jestli je něco „hezké“
nebo „ošklivé“ ale stanovili si – například při řešení úprav či doplňků na
náměstí (jako třeba onen přístřešek na tříděný odpad) kritéria, ke kterým
je možné se vztahovat, a podle kterých by tyto úpravy, či doplňky bylo
možné hodnotit.
Zároveň tento postup může být vnímán jako poměrně odvážný v době, kdy je
veřejný prostor systematicky uzurpován parciálními zájmy a kdy k dosažení
společenského konsenzu na společné věci (a veřejný prostor v obci by měl
být završením takovýchto otevřených polemik) je zapotřebí mnohdy
mimořádného úsilí.
A i mnoho těch nejlepších českých realizací na venkově vzniká právě na
zdánlivě zcela nevyužitelných a nevhodných místech. Řešením tam pak zdaleka
nebývá výška investice, ale větší investorsko-architektonické úsilí.
Má smysl se zastavit u jednotlivých studentských projektů? Pro zájemce je
mnoho informací uvedeno na našem BLOGU stempelbenes.blogspot.cz a budeme
tam postupně jednotlivé koncepty a projekty prezentovat. Jen tedy v
krátkosti – celé území jsme rozdělili na Petrovice sever, Petrovice jih a
Petrovice Vrškámen. K tomu bychom asi na léto ještě přidali Petrovice
náměstí.
Petrovice – sever – to je především úprava parteru a doplnění existujících
bytovek – a jejich napojení na znovuobnovenou komunikaci podél vody a
rybníků až k Brzině. Další část je řešení území mezi zámeckým parkem a
rybníkem na severu od něj. Další místo je pak okolo Zámečku. Zde je to
pavilon pro řezbování, úprava sýpky, úprava místa mezi zámečkem a současným
parketem. Petrovice – jih. To je zejména kultivace místa okolo školy, a
místo navazující na sportovní centrum s fotbalovými hřišti. Pro celou tuto
jižní oblast je důležité jeho smysluplné uspořádání a mj. vymezení jeho
jižního okraje – kde bychom rádi odtrubnili a otevřeli potok od Trubáčků až
po Brzinu, který by se tak mohl stát přirozenou osou a novou výstavbu by
lehce dokázal propojit s krajinou. Samostatné řešení pak vyžaduje lokalita
Vrškamen s problematickou dopravní obslužností i neřešenou vazbou přírodní
dominanty na své okolí (kdy je tato dominanta novou výstavbou doslova
válcována)..
Určitě doplníme ještě analytickou část – demografické a sociologické
„koláče“ Kolik lidí vyjíždí ven za prací a naopak, kolik lidí z okolí
pracuje v Petrovicích. Kolik a jaká je skladba sezónních návštěvníků a jaké
jsou jejich odhadované počty putujících krajinou, atd….
Naše semestrální úvahy jsou jistě pouze parciální. Pokud se nyní se
studenty pokoušíme řešit v osídlení především konkrétní vazbu bydlení na
společenské aktivity, pak téma kultivace pracovních aktivit s celou jejich
širokou problematikou necháváme zatím poněkud stranou. Tedy až na tzv.
co-workingy, či různé pronajímatelné prostory.
S úctou,
Ondřej Beneš