středa 20. května 2015

Prezentace v Petrovicích 24.června 2015

Prezentace v Petrovicích 24.června 2015



Ještě před prezentací na obci tu budou postupně uveřejněny všechny studentské projekty. Stejně tak i hodnocení budeme postupně doplňovat.


z hodnocení:
Ve své podstatě ateliérové zadání splnilo očekávání. Především se z hlediska urbanistického podařilo vydefinovat základní hodnoty území, jejichž zachování a rozvoj je pro vztah sídla s krajinou klíčový. Jedná se o ony čtyři body – voda, náměstí, krajina jdoucí až do centr obce, přírodní dominanty v okruhu okolo obce. 

Základním cílem zadání bylo obec zahustit, aby se zbytečně nerozptylovala do polí (v tom ohledu byl poněkud nešťastný poslední územní plán z poloviny devadesátých let).


Je zajímavé sledovat, jakým způsobem se dnes vyvažuje vztah kultury(obecně řešeno obytného prostředí a tzv přirozeného světa) se stále všude vítězící instrumentální racionalitou - a ještě zajímavější je do tohoto vztahu vstupovat a směrem k oné "kultuře" a "kvalitě" náš žitý svět harmonizovat.


Filip Hermann Penzion v zámeckém parku
z hodnocení:
V průběhu práce na struktuře okolí zámku i parku jsme dospěli k definici tohoto území jako spojnice mezi dvěma zásadními strukturotvormáni prvky území – mezi náměstím a pruhem s potoky a rybník na severu.  

Toto území jsme dále rozdělili na část bezprostředně okolo zámku a pak na na část severně až k rybníku Kamenný.

Penzion řadíme mezi nejzdařilejší projekty. 


Matěj Mlch Komunitní centrum Petrovice


z hodnocení.
Tady byla práce asi nejzajímavější – v nejprestižnější a nejvýstavnější části obce. 

Cílem bylo najít tomuto území nové využití –  najít adekvátní společenské funkce, které by ho mohly naplnit. Vlastním využitím a náplní zámku jsme se nezabývali.

Sýpka je jedním z objektů,  „se kterými v budoucnu obec bude muset něco dělat“. Místo je to do té míry jedinečné, že se nabízí především společenské funkce.
První návrh sýpku poněkud rozšiřuje, což by mohlo prostoru před zámkem dát poněkud odlišný sevřenější ráz. Přístavba je zároveň vstupem a průchodem do části parku za ní.
Druhý návrh nechává sýpku v původním půdorysu. 

Iveta Kopecká Chráněná dílna








Pro toto území byl asi nejradikálnější přístup severně od zámku. 

Bouráme tu historickou kočárovnu a rušíme i nově vybudovaný přístavek u parketu, včetně parketu. 


Navrhovaný objekt chráněné dílny je sympaticky umístěn v klidu parku. 

Mohlo by tu dojít k něčemu podobnému jako se obci podařilo umístit domov důchodců doprostřed náměstí. 

Budova chráněné dílny zahrnuje jak vlastní objekt s dílnami, sklady a malou kavárnou, tak severně od objektu sýpky je tu objekt pro ubytování. Tento objekt ubytování zároveň řeší jeden z největších urbanistických oříšků území – jak se postavit k objektu sýpky, která, přestože je umístěná na exkluzivním místě, tak daleko spíše respektuje komunikaci procházející celým parkem na sever, než nějaké reprezentativní návaznosti parku, zámku a kostela. 

Projekt chráněných dílen se tak pokouší dát jednotlivým částem území, parku i prostoru okolo zámku jasně vyhraněný specifický charakter. Tedy park je tu zakončen jednoznačnou linií, za kterou vystupuje zámek, sýpka se dostala do zcela jiné hry v těsné blízkosti zámku a co je ještě důležité – objekt pro ubytování se stal v parku důležitou protiváhou na severu umístěnému penzionu.  Tyto dva objekty tak zároveň vymezují specifické území v parku v jehož severní části byl původně umístěn dřevěný parket.

Ten byl v sedmdesátých ltech přenesen do současné polohy, ale takové oblíbenosti a atraktivity už nedosáhl. Vznikla tak současná srostlice která se znovu a znovu pokouší najít uplatnění. 

Vlastní návrh je adekvátní situaci i místu.

Daniel Kramář Rekonstrukce sýpky

z hodnocení:
Druhý ze dvou způsobů rekonstrukce sýpky. Tato varianta nepočítá s jejm rozšířením, je stejně kvalitní jako předchozí řešení. I z tohoto návrhu je cítit dané místo, daná lokalita – řešení se pokouší být co nejlapidárnější


Maiia Epova Centrum pro řezbáře

z hodnocení:
Celá oblast okolo zámku prošla  během semestru náročným a zdlouhavým urbanistickým vývojem. 

Při vstupu z plochy náměstí k zámku tak dnes nemáme pocit, že bychom vstupovali do území podřízené reprezentativní funkci zámku. Jsme daleko spíš v zadním traktu stodol. V místě sympaticky neuchopitelném – je to tu trochu reprezentativní, trochu záhumenek, trochu okraj osídlení se starým hřbitovem a kostelem, trochu hospodářské centrum se sýpkou a dalšími budovami, trochu reprezentativní park.


Cílem úprav a doplňování okolo zámku bylo nesetřít tyto krajně protichůdné vlivy a motivy, ale dát jim alespoň o trochu jasnější obrysy. I objekt řezbování – který jakoby uzavíral hospodářský vnitroblok je vlastně celý transparentní, takže k žádnému radikálnímu oddělení nedochází. Svým ochozem je výrazný, ale svou jinakostí se může stát adekvátním partnerem jak zámku tak kostela.

Objekt by tak před vstupem do zámku mohl působit jako jakási krajka.


Paula Ďurčová  Bytové domy v parku

z hodnocení:
Další studie do místa těsně sousedícího s linií zeleně a vody. Zásadním vstupem do území bylo přehodnocení parcelace i plánovaného využití. Místo individuálních rodinných domů navrhujeme koncentrovanější obytné a společenské funkce - objekty adekvátnější mimořádnosti území.

Kornélia Faklová Bytovka a okolí Krašáku

z hodnocení:
Bytové domy jsou na vesnici stále ještě vnímány jako něco podřadného, spjatého se socialistickým zemědělstvím., socialistickou vesnicí. Přičemž řadové domy, vila domy, bytové domy jsou formy výstavby, které jsou na tzv.západ od našich hranic více než obvyklé. Mnohdy se v nich realizuje bydlení, které je i kvalitnější, než u nás oblíbené tzv. satelitní stavění. 

Problém s bytovými domy na vesnici je především v tom, že pro developery je taková výstavba z hlediska velikosti nezajímavá, družstevní vlastnictví dnes vůbec není obvyklé, a aby se iniciátorem a investorem stala obec, to dnes také není samo s sebou. Nicméně z hlediska architektonické i urbanistické formy je řešení takovýchto typologických druhů bez problémů jak se ukazuje v případě zahušťování bytovek.


Bytové domy tu trpí zejména svým neuspořádaným parterem. Množství volně roztroušených kontejnerů, různé přístavby, obtížně využívatelné zpevněné plochy. 

Pro tuto bytovku je otázka, zda čtyři patra nejsou přece jen příliš, zda tento dům až příliš nepřekračuje v místě obvyklou a ověřenou hladinu zastavěni.


Bytovka
Další bytovka, která vznikla na tomto místě dále uzavírá z východu existující komplex obytných domů a celému areálu se pokouší dát jednoznačnější smysl, charakter.

část "okolo školy"
Ondřej Brych Řadové domy

z hodnocení:

Radikální v tomto území bylo zbourání stodol - synagogy proměněné na bytovky. Nově navržená urbanistická struktura v tomto území znovuvytváří. jednoduchý otevřený blok, reaguje na velkou novostavbu školy.

Na první pohled má dům velmi příjemný tzv.sociální výraz a charakter. Zabírá nepříliš velký pozemek, má jedinečné vazby a vztahy na centrum obce, na školu. Má jednoduchou a přehlednou dispozici - i když dispozice dvou pootočených objektů na západním konci by si jistě zasloužila ještě dopracování. 


Základním cílem zadání bylo přilákat do obce další - zejména mladé - lidi, a vytvořit takové prostředí, ze kterého by se naopak starousedlíci neodstěhovávali "za lepším".


Takovéto tipy domů mohou být pro mnoho mladých rodin sympatickou variantou k bytu v bytovce v Příbrami, Milevsku, nebo Sedlčanech. Takovýto tip domu dokáže konkurovat cenou běžnému bytu, nesporná výhoda je blízkost ještě stále kvalitní přírody a krajiny, ale i kompletní občanská vybavenost a bohatý společenský život obce.

Ondřej Ivan Moderní venkovský co-housing

4
z hodnocení:

Objekt. kterým se z náměstí otevírá řešené území na Trávnlíkách. Společně s domem pro otce s dětmi vytváří před obtížně definovaným předprostorem školy malé sympatické náměstíčko. 

Ve svém výrazu balancuje na hraně - jestli to ještě je venkovský dům.

Tomáš Hric Block houses

z hodnocení:

Další dům v lokalitě na Trávníkách. Měla by se jím otevírat nová výstavba směrem k rybníku Krbčák, směrem k odtrubněnému potoku vytékajícímu z Trubáčků.

V současnosti je ale celá tato lokalita již rozparcelována, jsou přivedeny sítě, již během tohoto roku by se měly začít stavět prví rodinné domy. Toto je ale jediná lokalita, která je mezi centrem obce a "rámjícími" potoky prázdná. Zasloužila by si tedy daleko odpovědnější přístup.

Vlastní studentský návrh svou prezentací bohužel působí poněkud pochmurně, přestože by pro danou lokalitu mohl být velkým přínosem.

Barbora Klapalová Dům pro otce s dětmi





z hodnocení:

Tento objekt by se mohl stát společenským centrem této části obce. Kombinuje kavárnu s prostorem pro děti v přízemí, s drobnými kancelářskými prostory v patře.

Na tomto objektu je sympatické, že je vlastně "Petrovicemi v malém". Objekt totiž můžeme chápat i tak, že kavárna dole symbolizuje centrální část obce - náměstí, a kanceláře v patře vybíhající svými rohy do různých stran může symbolizovat přirozený rozvoj do různých stran podél hlavních komunikačních cest. Takto sice koncept nevznikal - o to je půvabnější.

Projetu by šlo vyčíst určité nedotažení v rovině designu interiéru i exteriéru, přílišnou tvrdost mezi dolní a horní částí objektu. Nicméně základní společenský přínos objektu je nepopiratelný. 


Maroš Galáž Rodinný dom kombinovaný s firmou

z hodnocení:

Takto nějak bychom si asi představovali, že by mohla vypadat zástavba v těsné návaznosti na centrum obce. Nepříliš velký pozemek, který je racionálně rozvržen a využit. Navíc se objekt stal součástí většího urbáního bloku. 


Škoda, že ve výrazu není dům poněkud odvážnější - pokud se podíváme na modernistické objekty z počátku XX.století - které bychom si asi nejspíše při architektonickém návratu do centra obce vzali jako vzor - zjistíme, že jejich tvarosloví je daleko svobodnější a adekvátnější. Ať už jde o stavební úpravy jezuitské koleje na náměstí, úpravy staré pošty a dalších.

Daniel Degtěv Cyklopenzion Petrovice 

z hodnocení:

Objekt na samém jihozápadním konci řešeného území.  Navazuje na sportovní komplex, který uzavírá a dokončuje. 

Návrh přes svou výslednou jednoduchost vznikal velmi složitě. Maximálním způsobem využívá funkční rozdělení okolí, je situován podél odtrubněného potoka a díky terénní konfiguraci by z něj mohly být i skvělé výhledy do okolí.


Během oponentur zazněl názor, zda je výhodné v rámci zahušťování obce směrem dovnitř uvažovat o velkém restauračním zařízení na jejím okraji, zda by v rámci otevřeného konceptu rozvoje obce nestálo za to najít a vhodně urbanisticky i architektonicky podpořit restauraci přímo v centru na náměstí.


Stejně tak byla velmi důležitá poznámka, že je sice dobré, že objekt je jednoduchý a utilitární, ale na takto zvoleném hřišti se mohl pohybovat daleko volněji a otevřeněji.



Peter Klinec Vrškamen


z hodnocení:

Z hlediska urbanistického asi nejobtížnější úkol. 

Všechna předchozí zadání se týkala tzv. rostlé části obce s jasnou obytnou strukturou. Náměstí, ze kterého vybíhají jednotlivé ulice s orámováním vodotečemi.  


Okolí Vrškamene je zcela jiný úkol. Osídlení bylo v této oblasti především v těsné vazbě na vodu (Petrovice, Kojetín, Dobrá Voda - všechny obce se rozvíjely v údolí  potoku Brzina). 


Cesta od Milevska, která se vyhýbala údolí potoka,  se tu vyhýbala průjezdu Petrovicemi a ještě před Vrškamenem se ohýbala na Sedlčany. Nejprve tu byla pouze velká bílá vila (Lanků) naproti vjezdu do nejstarší usedlosti v této lokalitě - do mlýna. Postupně se výstavba podél již narovnané silnice do centra Petrovic rozrůstala. Původně se jednalo o exkluzvní lokalitu. Domů tu bylo pára byly kvalitní. Zlom začal s naplňováním nového územního plánu z poloviny devadesátých let, kdy se intenzivně staví i v bezprostředním okolí Vrškamane, okolo silnice. Pokud "obytné kvality" zpočátku zajišťovala především ona exkluzivita, s extenzivním rozvojem této lokality do polí  ale nedošlo k přehodnocení otázky obytných kvalit.


V této situaci student řešil jak postupovat v bezprostředním okolí Vrškamene, kde se jedinečná krajinná konfigurace již stírá – pokusil se tedy převést tuto cennou konfigurace do architektury a pokusil se definovat podmínky urbáního rozvoje. Doplňuje tak další lávku přes potok, a navrhuje další strukturu osídlení.

Náplň, kterou jsme nechali na studentovi, prošla během semestru velmi výraznou proměnou. Od témat "od kamene ke kameni" - míněno od Husovy kazatelny po Vrškamen s expozicí věnovanou Janu Husovi - který tímto krajem po vypovězení z Prahy také procházel - přes pouze otevřené a zdmi definované místo s kamenem- až po tuto galerii s minimálním ubytováním pro umělce.


Výsledné řešení domu je kvalitní a profesionální, nicméně - bylo by dobré se pro příště zabývat novou urbání strukturou osídlení odtud až ke Kojetínu. V této oblasti je základní rozpor mezi přirozeným těžištěm osídlení v údolí potoka a současným způsobem výstavby podél hlavní komunikace na Milevsko - kde je vstup do objektů ještě zcela nesmyslně z další paralelní komunikace s hlavní silnicí. Mohlo tak při návrhu osídlení v této lokalitě dojít k adekvátnějšímu situování zástavby pro kterou je hlavní komunikace důležitá leda pro zvýšení hlukové zátěže.


V každém případě studentem zvolené řešen - galerie - která je dnes do značné míry vnímána jako "novodobý kostel" - je v bezprostředním okolí Vrškamene zejména s ohledem k jeho iniciačnímu momentu adekvátní řešení.



Z prezentace na FA ČVUT, v atelieru Stempel Beneš, místnosti 752

Těsně po odevzdávce i během obcházení hodnotících komisí byl společný model poněkud nedodělaný ...






       Záběry z prezentace za účasti architekta Juraje Sonlajtnera: Zpětná vazba pro studenty věcná, empatická,                                                                                                  profesionální.







8 komentářů:

  1. Nedá mi to nepřipojit k presentaci v Petrovicích, kterou jsem viděl jen
    na netu, několik praktických poznámek.

    1) Co mi v převáděném chybí, je absence dat o socio-ekonomické struktuře
    obyvatel obce. Ono je to sice jen jiná varianta otázky co bylo dříve,
    zda slepička či vajíčko, ale domy vznikají pro lidi, kteří v místě bydlí
    z konkrétních socio-ekonomických důvodů. Mají tam majetek a vydělávají
    si v místě či okolí na chléb svůj vezdejší. Je tedy možné buď:
    - přizpůsobovat urbanismus a obydlí potřebám těch, co tam jsou, nebo
    - lákat k usazení ty co tam nejsou.
    A opět - ti co tam jsou, mají již nějak strukturovaný životní styl a s
    ním související potřeby, KTERÉ ODPOVÍDAJÍ JEJICH EKONOMICKÝM MOŽNOSTEM.
    Ty však představují pro ně NEPŘEKROČITELNÝ LIMIT.
    Naopak ti, co tam mají přijít, musí být k příchodu nějak motivováni.
    Pouhý pohled do novin vás přesvědčí, že není to ESTETIKA, ale úživnost
    území, která motivuje k migraci. Přesun někoho odněkud někam v rámci
    jedné kultury je jen jinou, mírnější formou migrace, a je doprovázen
    týmiž problémy, jako stěhování národů. Vždy jde o střet v místě jsoucího
    s cizím.
    Takže jestliže neznám ty, co tam jsou, kteří vzdorují množině reálných
    potřeb, které nazrály k řešení, ani ty, co bych tam rád měl, a kteří si
    přinesou s sebou množinu svých stejně konkrétních potřeb, vystavuji se
    nebezpečí, že vytvářím něco pro nikoho. Argument, že hezké si vždy najde
    své obyvatele snadněji, je správný, ale je otázka, zda se tak může stát
    v daném místě a v reálném čase.
    Prostě a jednoduše.
    a) zjistěte si počet obyvatel a jejich průměrnou mzdu. Tím získáte
    zdroj peněz, ze kterých musí vyžít společné prostory (restaurace,
    společenské sály, pochopitelně obchody atd) cca 10 měsíců v roce.
    Turistická sezóna trvá v Čechách fakticky 4 týdny, maximálně, je-li v
    okolí mimořádná "zábavní" infrastruktura pak 8 týdnů.
    b) zjistěte si věkovou strukturu obyvatel a definujte si optimální
    věkovou strukturu životaschopné obce. Vyjde vám z toho počet hrobů na
    jedné straně, počet mateřinek na straně druhé a počet a struktura
    bytového fondu
    c) podívejte se na zájmové aktivity (existuje-li amatérské divadlo,
    pionýr, skaut, hasiči, atd.). Pokud v obci dnes žádné nejsou, nebudou
    tam ani po výstavbě čehokoliv. Pokud jsou, musí se někde scházet a
    "uživí" společenské prostory.
    d) hlavně si zjistěte, KDE LIDÉ PRACUJÍ, jaké jsou jejich dojezdové
    vzdálenosti a vzdálenosti hypermarketů, kde budou při dojíždění
    realizovat hlavní objem svých nákupů, a kde tudíž nechají hlavní část
    svých příjmů. Pak lze reálně odhadnout, kolik z toho změnou stavu obce
    mohu přitáhnout zpět.

    OdpovědětVymazat
  2. 2) Je to opět ekonomika, která bude určovat preference v typu
    individuálního bydlení. Snem každého z nás je být zdravý a bohatý.
    Existují nějaké markery bohatství, a těm je třeba přizpůsobit nabídku.
    Prostě většina obyvatel bude preferovat s vysokou pravděpodobností
    stavby v tomto pořadí
    levné, tvářící se draze/levné/ levné hezké/drahé tvářící se ještě
    dráž/drahé hezké.
    90% populace se svými reálnými ekonomickými možnostmi musí vybrat mezi
    levným, které se tváří draze a levným, například proto, že nemá na
    architekta. Levné hezké je nabízeno natolik složitě, že se s ním
    normální občan Petrovic nemá možnost setkat.

    3) Pro mne pak to, co bylo hlavním cílem vaší semestrální práce, tj.
    směřování dalšího architektonického rozvoje obce (urbanizmus), musí:
    - reflektovat reálný ekonomický život a intelektuální potřeby
    (nebojte se slova blbost) obce a jejich obyvatel, a pokud
    nepředpokládáte v místě vznik bohaté populace typu Silicon Vallye, pak
    ještě
    - musí individuální architektura (návrh řešení) poskytovat nabídku
    na škále reálně existujících socio-ekonomických preferencí, tj. musí se
    pohybovat ve škále hezké nejlevnější/ hogo-fogo levné/ levné, přičemž
    urbanizmus musí být schopen nějak integrovat bez ztráty kytičky tu
    skupinu investorů, kteří preferují hogo-fogo levná řešení, neboť jich
    bude asi nejvíc. Že by se podařilo nějakým fíglem tuto skupinu
    vyeliminovat (např. developer estét a lidumil, který by dal nabídku,
    kterou nelze odmítnout) nelze očekávat.

    OdpovědětVymazat
  3. Po obecných kecech konkrétní poznámky:
    1) obec bude mít cca kolem tisíce obyvatel. Kolik je tam dnes hospod?
    Jaká je jejich obsazenost? Na vesnici se chodí do hospody z těchto
    důvodů:
    ožrat se,
    čumět společně na fotbal atd.,
    na "zábavu", což je nejvýnosnější pro hostinského, ale týká se
    pouze osob do 30 let (pod pojmem "zábava" se skrývá souběh těchto
    aktivit - ožrat se, fetovat a přitom pohybovou aktivitou se seznámit s
    osobou opačného pohlaví)
    Víte, kdo bude chodit do navrhovaných kaváren, restaurací, barů?
    Externími hosty restaurací jsou jen cyklisté, kteří preferují zahrádky
    před hospodou, a návštěvníci zámku.

    2) Jaká je dnešní turistická "návštěvnost" obce? Zeptejte se na zámku,
    kolik tam přijde v sezóně lidí. Víc, než jich chodí dnes, tam chodit
    nebude.

    3) Navrhujete tam minimálně jeden pension pro cyklisty a nějaké ty
    umělce, tu tam, tu onde. Ubytovací kapacity má smysl stavět tehdy, pokud
    budou mít naději na nějakou obsazenost. Bez souladu s daty ad 2)
    nepřežijí. Nevidím nikde snadnou dopravní dosažitelnost (dálnici do
    3km), koupaliště s umělou vodou (dnešním maminy již své děti do přírodní
    vody nerady pouští - fakt, platí to i pro maminy z Jevišovic, v přehradě
    se koupou staré baby/rodačky na dovolené, já a maximálně dvě tři
    rodinky), golfové hřiště nebo jinou atrakci pro pupiky, prostě "moderní"
    standard.

    4) dnes platí, že nevíš-li, co funkčního do objektu umístit, prskneš tam
    nějaké umělce nebo kriply (chráněná dílna, ateliér). Nic proti tomu,
    ale:
    - chráněná dílna je každoroční boj o dotace v Praze a
    - kde brát ty umělce, když jim snaha o přežití velí nevzdalovat se
    příliš od matičky Prahy.
    Podívejte se na vývoj okolo Slavonic, a to při vší úctě k Petrovicím,
    mají Slavonice výrazně lepší výchozí pozici, snad jen ta dostupnost je
    horší. Fakticky jediné životaschopné využití historických objektů po
    rekonstrukci zajistí stát nějakou tou expozicí, domovem důchodců,
    pasťákem atd., a v několika málo případech pak restaurační zařízení s
    ubytováním.

    5) Kancelářská plocha v obci této velikosti má obvykle jeden problém a
    tím je cena. Nevím jak v Petrovicích, ale v Jevišovicích, s průměrným
    příjmem kolem 12 000,- Kč, má každá firmička kancelář hned u provozovny
    a intelektuální profese (MUDr, JUDr, ekonom), pokud nesídlí v bývalém
    privatizovaném zdrav.středisku, sedí doma ve svém.

    Proč furt remcám, když se mi vaše společná práce tak líbí? Protože bych
    chtěl, aby se alespoň někde a někdy nějaká taková práce za a)
    realizovala a za b) přežila a přirozeně zestárla. Pokud však bude stát
    mimo sociální realitu, pak její realizace se s realitou mine taky.
    Bohužel. A když náhodou ne, tak zestárne jako kulturák v Práčích. Do
    škareda.

    Odvedli jste podle mého názoru kus hezké práce. Mám ten pocit, že vás
    všechny i bavila.

    Zdraví
    Ob

    OdpovědětVymazat
  4. KOMENTÁŘ KOENTÁŘE - Tento jsem tu umístil z toho důvodu, že mi dorazil mailem, a sem jsem ho dal se svolením autora. Poodkrývá pragmaticko-ekonomickou rovinu. Dochází k postupnému "nabalováním pozornosti" vyvolaným hledáním obytných kvalit místa. OB.

    OdpovědětVymazat
  5. Ve zpětném pohledu ono "zprovoznění" potoků a rybníků v obci znamená vyrovnání se se třemi zátěžemi - 1)druhé světové války - pozemky mezi Krašákem a Kamenným jsou ve vlastnictví Židovské obce - jednání jsou více než obtížná. Po roce 1941, kdy byli židé deportování již v obci nebydlí. 2)normalizační - zatrubnění potoků z Trubáčků proběhlo v sedmdesátých letech, stejně jako meliorace, které negativním způsobem ovlivňují rychlost vzdutí potoka. 3)devadesátých let v jižní části Brziny, kde by zatrubnění, nebo vybetonování možná nejlépe petrifikovalo místní požadavky.

    OdpovědětVymazat
  6. Některé reakce jsou velmi milé:

    Vážený pane,
    Na výstavu jsem se dostal a děkují za podrobné vysvětlení vašeho záměru.
    Doufám,že práce studentu bude přínosem jak pro obec tak i pro místní obyvatele.
    Díky za moc hezkou a zajímavou perspektivu do budoucnosti.
    Pan Bůh žehnej Vašemu působeni.

    S pozdravem

    P.Jacek Strachowski

    OdpovědětVymazat
  7. Z vyjádření zpracovatelky nového územního plánu arch.Heleny Stejskalové:

    Přišlo mi zajímavé, že část projektu byla zpracovaná studenty dohromady (vstupní analýzy, celkový model, na kterém se každý podílel částí). Vlastně už to, že se studenti dohromady pohybovali v jednom území, určitě podporuje týmovou práci (což je rozhodně dobré na škole zkusit) a zájem o práce ostatních, protože to území znají všichni a mají k němu vztah. Trochu problematicky ale vnímám některý typ staveb, který byl v území některými studenty navržen. Jak už jsem psala, nevím, jestli to bylo součástí jejich zadání, ale např. bytové domy mi v tomto venkovském prostředí nepřijdou vhodné typologicky. Kromě způsobu bydlení, který na venkově může generovat problémy (dochází k různému oplocování předzahrádek či vytváření chaotických malých zahrádek nebo naopak zanedbávání společného prostoru kolem BD), je obtížné bytové domy začlenit i hmotově a vůbec charakterem do okolní zástavby, kvůli svému mnohem většímu měřítku. Naopak velice citlivý mi přišel přístup studentů, kteří řešili konverze různých nevyužívaných objektů, a to hlavně díky ohledu, který brali na kontext území (charakter staveb, použité materiály apod.). Obecně bych u podobných úloh vyzdvihla potřebu respektovat kontext a okolí, do kterého jsou nové stavby umístěny (u venkova je to obzvlášť patrné). Netroufám si vyjadřovat se k jednotlivým návrhům, protože jsem ani neměla dostatek času podrobně jednotlivé projekty prostudovat vč. dispozic a východisek řešení...

    OdpovědětVymazat
  8. Zdá se, že jsem do úvodního textu lákajícího na prezentaci k "povodním" měl doplnit i "sucha". Viz: http://www.novinky.cz/domaci/376643-sucho-si-v-cesku-vyzada-drasticka-opatreni-budou-stat-az-desitky-miliard.html

    Škoda, že daleko spíše těmto problémům "rozumíme" až když je skoro až pozdě.

    OdpovědětVymazat